Delfín Pelorus Jack: Stal se opravdovou celebritou, když dokázal čtyřicet let provádět lodě přes nebezpečnou úžinu

Ilustrační obrázek. Zdroj: www.pixnio.com

Potvrzené mnoha očitými svědky, i když takřka neuvěřitelné, bylo chování jednoho delfína, který kdysi pomáhal stovkám lodí jako lodivod. Na Novém Zélandu prý si lidé ještě dnes vyprávějí o Pelorus Jackovi.

Strážce úžiny

Tento tvor žil v Cookově úžině, která odděluje Severní ostrov od Jižního. Čekával na lodě vždy v úžině Pelorus a provedl je bezpečně French Passem, který odděluje ostrov d´Urville od jižního cípu Nového Zélandu. Jen málo námořních kapitánů se odvážilo bez lodivoda znalého místních úskalí do těchto vod, protože byly nechvalně proslulé svými rify a proudy.

Začátek kariéry

Poprvé se s přívětivým Jackem seznámil v roce 1871 škuner Brindle. Loď plula z Bostonu do Sydney v Austrálii. Jednoho dne si hledala na bouřlivém moři cestu skrz French Pass. Námořníci měli strach, protože loď mohla každou chvíli najet na mělčinu a skryté útesy mohly rozpárat její trup. Lodní hlídka však zpozorovala modrošedého tvora, který stále znovu vyskakoval před lodní přídí. Kormidelník velmi rychle rozpoznal, s jakou lehkostí zvíře sleduje nejlepší plavební dráhu. Následoval milého delfína a dostal se bez problémů do Tasmánského zálivu a dál na místo určení na východním pobřeží Austrálie.

Toho dne vlastně Pelorus Jack zahájil svoji mimořádnou kariéru. Tuto práci pak vykovával absolutně spolehlivě celých jedenačtyřicet let! V mořské úžině pokaždé uvítal blížící se loď výskokem z vody. Námořníci i cestující jeho objevení pokaždé přijali s nadšeným hurá, protože se již dávno stal v této oblasti zárukou bezpečné plavby. Zpočátku se pohyboval na levoboku a zůstával tam až do vplutí do French Passu. Tam se delfín potopil a pak se objevil v zorném poli kormidelníka ve správném odstupu od lodi. Ten jej mohl klidně slepě následovat. Jakmile byla nebezpečná úžina překonána, Jack ještě obeplul loď a zmizel.

Postřelení

Pouze jedenkrát během dlouhé služby došlo k nešťastné příhodě. Z paluby parníku Penguin vystřelil na delfína opilec, které kapitán nechal ihned zavřít do podpalubí. Delfín byl ale zasažen a potopil se. Následovaly dny plné úzkosti a námořníci už onou trasou nechtěli projíždět.

Pelorus Jack byl však naštěstí zraněn jen lehce a po deseti dnech se opět ujal své zodpovědné funkce. Neukázal se ale, když se blížil parník Penguin, což se této lodi vymstilo – roztříštila se o útesy v mořské úžině.

Místní celebrita

Delfin se stal opravdovou celebritou. Samozřejmě i objektem studia skupiny badatelů, kteří v roce 1906 podnikli několik plaveb úžinou.

V roce 1912 se Jack vytratil navždy. Nadešel zřejmě jeho čas. V námořních dějinách ale představuje ojedinělý jev, nikdy se neobjevil žádný jeho nástupce. Ještě dnes si obyvatelé této oblasti vyprávějí o zvířeti, které zachránilo tolik lidí před možnou smrtí.