Průzkum Antarktidy začal před necelými dvěma sty lety.
Průzkum
Tento velký a hornatý kontinent se rozkládá v nejjižnějších oblastech Země. Je chladnější než Arktida (která je naopak oblastí moře a pevnin kolem severního pólu), nehostinný a velmi nebezpečný. Na začátku 20. století se badatelé Robert Scott a Ernest Shackleton pokoušeli dobýt jižní pól, ale neúspěšně. Roku 1909 se Shackleton ocitl pouhých 155 kilometrů od pólu, byl však nucen se vrátit.
Roku 1910 se britský polárník Robert Falcon Scott rozhodl vydat na jižní pól znovu. Při expedici použil pro přepravu zásob motorové saně a poníky. V tu dobu se Roald Amundsen chystal na severní pól. Když se dozvěděl, že ho již dobyl Robert Peary, rozhodl se místo toho soutěžit se Scottem o dobytí jižního pólu. Amundsen zvolil jinou taktiku než Scott – k tažení saní použil psí spřežení. Pokud některý pes pošel nebo byl příliš slabý, byl použit jako potrava pro ostatní psy. Tím se zmenšil objem zásob, které bylo třeba vézt.
Roku 1911 Scott i Amundsen dorazili do Antarktidy a vydali se k jižnímu pólu. Amundsen postupoval se svým psím spřežením rychle, zatímco Scottovy motorové saně se bořily do sněhu a poníci jeden za druhým hynuli. Když se Scott dovlekl k pólu, zjistil, že ho Amundsen předběhl. Na zpáteční cestě byl se svými muži uvězněn sněhovou vánicí ve stanu, kde jim došla potrava. Nakonec všichni zemřeli hlady a chladem.
Dobrodružství v Arktidě
Jak již bylo výše uvedeno, Arktida je oblast kolem severního pólu. První badatelé, kteří do těchto končin přišli, hledali severozápadní cestu – mořskou trasu, která by spojovala Atlantský a Tichý oceán. Trvalo celých čtyři sta let, než byla nalezena. Mnozí výzkumníci při tomto hledání umrzli nebo se utopili.
Průzkum
Norský polárník Roald Amundsen proplul severozápadní cestu jako první. Zvolil malou rybářskou loď, která snadno proplouvala mělkými průlivy a mezi plovoucími krami. Cesta mu však trvala celé tři roky – 1903 – 1906. Mnoho se ovšem naučil o životě v chladných oblastech od místních lidí, které cestou potkával.
V Arktidě však stále zůstávala neprobádaná oblast – severní pól. Další norský polární badatel, Fridtjof Nansen, postavil loď Fram, navrženou tak, aby dokázala odolávat ledovému sevření. Jak se led pohyboval (driftoval), unášel Fram směrem k pólu. Roku 1895 Nansen pólu téměř dosáhl, dělilo ho od něj 450 kilometrů.
Jako další se k severnímu pólu vypravil Američan Robert Peary a jeho společník Matthew Henson. Peary chtěl prý být odjakživa na severním pólu jako první. Roku 1909, po dvou neúspěšných pokusech, dosáhl severního pólu s pomocí inuitských průvodců.
Když oznámil, že byl na severním pólu, způsobil tím pozdvižení. Další polárník a někdejší Pearyho přítel Frederick Cook prohlásil, že na severním pólu byl první on! Později vyšlo najevo, že si Cook vymýšlí. Od té doby však panují pochybnosti, zda vůbec někdo z nich na severním pólu byl. Jestliže mají odborníci, kteří tvrdí, že Peary nikdy severního pólu nedosáhl, pravdu, pak prvním člověkem na tomto pólu byl Wally Herbert, který se tam vydal o padesát let později – roku 1969.
