OLOMOUC – Kdo viděl film Madagaskar, jistě si vzpomíná na krále Jelimána. Zvířátka z tlupy jeho poddaných snadno poznáte podle dlouhého pruhovaného ocasu. Jsou to lemuři kata, a právě poslední červnový den se v Zoo Olomouc narodilo lemuří mládě.
Lemuři kata v Zoo Olomouc hlásí nový přírůstek do rodiny. Tito lemuři jsou k vidění hned u vstupu do zoo a od pátku 30. června jich je o jednoho více. Návštěvníky tak vítají s příznačnou otevřenou náručí a nově i pohledem na svého dalšího potomka. „Mládě se po porodu drží matčina břicha, pije mléko, dokonce se s ní už bylo představit návštěvníkům na komentovaném krmení. Vše nasvědčuje dobrému poporodnímu průběhu,” uvádí zooložka Jitka Vokurková. Mláďaty se v zoo můžou pochlubit i příbuzní lemur běločelý a vari černobílý, kteří mají svůj domov taky na Madagaskaru.
Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Zahradníci na Madagaskaru
Lemur kata obývá výhradně ostrov Madagaskar, kde je významným zahradníkem, protože roznáší semena rostlin, a tím přispívá k obnově místní flory. Většině poloopic kvůli kácení deštných pralesů ale doslova mizí domov před očima a stávají se tak nejohroženější skupinou primátů na světě. V Zoo Olomouc se doposud narodilo 39 mláďat.
Noční putující duch
Staří Římané nazývali duchy zemřelých „lemuros“. I vzpomněli si na ně první Francouzi při objevování Madagaskaru, když uslyšeli naříkavé plačtivé hlasy, připomínající lidský nářek, a tak dali jejich původcům právě toto jméno. Slovo „lemur“ tedy znamená „noční putující duch.
Lemur kata je však aktivní ve dne. Žije v početných skupinách až o 30 členech, kterým velí dominantní samice. Mezi jeho typické znaky patří dlouhý pruhovaný ocas, kterým udržuje rovnováhu při skocích, dorozumívá se ním s ostatními jedinci při pohybu ve vysoké trávě a většina z nich, ačkoliv ne všichni, se na něm pyšní 13 černými a 13 bílými pruhy. Živí se hlavně lesními plody, ovocem, semeny a výhonky stromů či hmyzem. Lemuři mívají problémy s termoregulací. Za chladného počasí se k sobě tisknou, aby se zahřáli. Po ránu se snaží ohřát co největší plochu těla slunečními paprsky, sedávají otočení k vycházejícímu slunci s rozpaženými horními končetinami. Mládě se drží nejprve na břiše matky, po 2 týdnech přesedlá na matčina záda. Samice kojí asi 5 měsíců.
