ČESKO – Alkohol není zrovna zdraví prospěšný, i když konkrétně o víně a jeho možných pozitivních dopadech např. na krevní oběh toho již bylo napsáno mnohé. Každopádně na veškerý alkohol, který míří na pulty, se vztahuje spotřební daň. Tiché víno je pak jediným alkoholickým nápojem, jehož se toto zdanění netýká. Dle většiny vládních stran je to třeba napravit. Naopak lidovci a opozice se staví proti. A obávají se např. i narušení konkurenceschopnosti tuzemských vinařů.
Daňový spor na vládní úrovni
Zdanění tichých vín je ve vládě pomyslnou Pandořinou skříňkou. Do konsolidačního balíčku související návrh neprošel, i když již v dubnu byly jeho konkrétní obrysy projednávány. Dle nich se z jednoho litru tichého vína měla odvádět daň ve výši 23,40 Kč (ze 0,7 litru pak 16,40 Kč). Pro menší vinaře, kteří produkují vína v menším objemu než 1 000 hl, pak měla daň z jednoho litru činit 11,70 Kč a ze „sedmičky“ 8,20 Kč. Téma se však stalo předmětem vyhrocených debat (zejména s koaličními lidovci) a návrh nakonec do projednávaného konsolidačního balíčku nebyl zahrnut.
Zdanění tichého vína stále nepodporují lidovci, kteří jsou ale prý ochotni o tématu jednat, a ani opozice. „V tento okamžik všichni naši konkurenti, kteří jsou našimi sousedy, mají nulovou daň na tichá vína. Pokud toto chceme změnit, preferuji tu variantu, ať se to vyjedná na celoevropské úrovni,“ uvedl pak předseda lidovců Marian Jurečka. Obdobnou argumentaci volí i opozice. „Nechci říkat, že to není alkohol, ale musíme se na to dívat i z pohledu, že nechceme zničit naši tradiční výrobu,“ shrnula místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.
Vláda se však své původní myšlenky stále nevzdává. Na zdanění tichého vína aktuálně tlačí zejména zástupci TOP 09, Pirátů, STAN a části ODS. „Chceme, aby se téma znovu otevřelo a našel se mechanismus, který nebude znevýhodňovat naše vinaře oproti zemím, kde je nulová sazba, ale nebude vyjímat jeden druh alkoholu ze zdanění,“ uvedla tak v dané souvislosti Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Vládní koalice tedy dle slov ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vytvoří odbornou skupinu, která bude řešit, jak by stát mohl tiché víno zdanit. „My na to vytvoříme expertní skupinu, kde kromě vybraných politiků budou bezesporu i zástupci ministerstva financí,“ upřesnil Stanjura.
„Likvidační“ daň?
Faktem přitom je, že dvě třetiny prodejů tichých vín v Česku tvoří import a pouze jednu třetinu spotřeby pokrývají tuzemská vína. Pokud by došlo k přijetí spotřební daně v takové výši, jakou vláda zvažovala již letos na jaře, znamenalo by to na pultech zdražení tuzemských vín cca o 20 Kč za lahev (v případě větších vinařů), resp. 10 Kč za lahev (pokud by se jednalo o produkci vinařů drobnějších). Nakolik by tato situace narušila konkurenceschopnost českých vinařů zatím nelze odhadovat, lidovci ale připomínají, že kromě Polska žádná z okolních zemí spotřební daň z tichého vína nevybírá.
Vládní koalice bude o zdanění tichého vína jednat na podzim poté, co bude schválen úsporný balíček na rok 2024. Z hlediska dopadů zavedení spotřební daně na státní kasu, dle ministra Stanjury by se v případě přijetí maximální možné uvažované varianty mohlo jednat o další příjem ve výši cca 4 mld. Kč ročně.