Zachránil mnoho Židů před deportacemi. Objevitel vakcíny proti skvrnitému tyfu bude mít v Přerově pamětní desku  

Jiří Weigl
Na snímku Rudolf Weigl, který se narodil v Přerově, ale dobrovolně si zvolil polskou národnost. V budově Vyšší odborné školy zdravotnické, na náměstí Přerovského povstání, bude 5. září v 11.30 hodin odhalena jeho pamětní deska

PŘEROV – Rudolf Weigl je skoro zapomenutý, ale významný přerovský rodák. Je to objevitel první účinné vakcíny proti skvrnitému tyfu na světě a kromě toho kuriózním způsobem zachránil před deportacemi mnoho Židů. V úterý 5. září mu bude u příležitosti 140. výročí jeho narození odhalena ve vstupní hale Vyšší odborné škole zdravotnické v Přerově pamětní deska.

Rudolf Weigl se narodil 2. září roku 1883 v rodině přerovského řemeslníka a vynálezce heveru Friedricha Weigla. Na svět přišel v domě u přerovského nádraží, kde jeho rodina v budovách bývalých vojenských pekáren vyráběla kočáry. Když měl malý Rudolf čtyři roky, jeho otec zemřel – podle vyprávění se mu osudnou stala jízda na tehdy moderním vysokém kole, které testoval. Rudolfova matka Elsa se po roce 1890 odstěhovala do Vídně, později se podruhé vdala a odešla se třemi dětmi do Polska, kam následovala svého muže. „Roku 1895 pobývali v Jaroslavi a později v Jasle, kde začal Rudolf studovat gymnázium. Rodina se pak usadila ve Lvově, kde Weigl navštěvoval polské školy a stal se podle svých slov vlastencem. Po ukončení studia přírodních věd na lvovské univerzitě tu získal doktorát a byl jmenován profesorem,“ vzpomněl ředitel Státního okresního archivu v Přerově Jiří Lapáček.

Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne.  Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.  

Živitelé vší

Od první světové války se pak začal zabývat výzkumem skvrnitého tyfu. Na začátku druhé světové války, kdy Lvov obsadila Rudá armáda, zachránil díky výrobě vakcíny mnoho Židů a také řadu osobností vědy a kultury, od deportací do sovětských gulagů na Sibiři a do kolchozů v Kazachstánu. V tom pokračoval i po obsazení Lvova Němci. „Zaměstnal je v institutu jako živitele vší. Nasazení vší do vlasů pro vědecké účely jim přineslo nejen nárok na vyšší příděly potravin, ale především je to zachránilo od zatčení a deportací. Kromě toho nechal do varšavského ghetta, i do jiných ghett, tajně doručit vakcíny proti skvrnitému tyfu, čímž pomohl zachránit další životy,“ vysvětlil Lapáček. Začátkem jara roku 1944 byl Rudolf Weigl přinucen opustit Lvov a vybavení institutu bylo násilně převezeno do Německa ustupující německou armádou, nebo zničeno, když byl Lvov znovu obsazen sovětskými vojsky.

Po odchodu do důchodu zemřel jako totalitnímu režimu nepohodlný v Zakopaném v roce 1957. „Za své zásluhy byl profesor až posmrtně v roce 2003 vyznamenán medailí Spravedlivý mezi národy,“ uvedla polská velvyslankyně Izabella Wołłejko-Chwastowicz – s vysvětlením, že tuto medaili uděluje Stát Izrael lidem nežidovského původu, kteří za druhé světové války riskovali svůj život při záchraně Židů před holokaustem.

Pamětní deska a konference v Přerově

Projekt, který připomene jeho život a dílo, je financován v rámci projektů Připomínání polského dědictví v zahraničí Ministerstva kultury a národního dědictví Polské republiky. Vznikl ve spolupráci Generálního konzulátu Polské republiky v Ostravě, Nadací Silva Rerum Polonarum a městem Přerovem. „Byli jsme polskou stranou osloveni, ať najdeme vhodné místo pro pamětní desku, která by připomínala Rudolfa Weigla. Jeho rodný dům už nestojí – dnes je v těchto místech autobusové nádraží, takže jsme zvolili budovu, v níž se vzdělávají zdravotníci, kteří mají k jeho oboru působnosti blízko,“ řekl primátor  Přerova Petr Vrána, který převzal záštitu i nad konferencí, na níž se sjedou odborníci a na které bude přednášet i přerovský historik Jiří Lapáček.