ČESKO – S každým blížícím se jednáním bankovní rady České národní banky (ČNB) se objevují četná očekávání ohledně změn v základní úrokové sazbě. Ta přitom již řadu měsíců setrvává na hodnotě sedmi procent. Nic na tom nezměnilo ani včerejší zasedání rady, která opětovně rozhodla o tom, že k žádným novým krokům nepřistoupí. Je však pokles základní úrokové sazby vůbec „na obzoru“? A jaké komplikace se k tomu, že zatím se hodnota nemění, pojí?
Proč zase žádné změny?
S postupujícím časem se analytici stále častěji, když má bankovní rada vynést své nové rozhodnutí ohledně základních úrokových sazeb, vyjadřují spíše ve smyslu jejich poklesu. Ani tentokrát se však tyto predikce nenaplnily. Bankovní rada ponechala základní úrokovou sazbu opět na stávajících sedmi procentech. „Inflace se stále nachází na nepřijatelných hodnotách, bankovní rada proto potvrzuje odhodlání proti ní bojovat,“ uvedl tak Aleš Michl, guvernér ČNB. Na snižování úroků tedy dle rady není správný čas, jelikož inflace je mnohem výš, než kde by ji bankéři chtěli vidět.
Pro rozhodnutí se základní úrokovou sazbou zatím nijak nehýbat pak dle guvernéra ČNB hlasovalo pět členů rady, dva členové hlasovali pro snížení o 25 bazických bodů. To však dle odborníků naznačuje, že ke změně se již schyluje a mohlo by k ní dojít v dohledné době. Možná již na prosincovém jednání bankovní rady. „Bankovní rada strategii budoucího snižování sazeb diskutuje, předpokládáme, že snižování bude mírné a pozvolné. Makroekonomická prognóza implikuje postupný pokles úrokových sazeb od 4. čtvrtletí letošního roku,“ uvedl také Michl.
Inflace a inflační očekávání jako problém
Jak situaci následně komentovali analytici, ČNB raději postupuje opatrně, možná i proto, že říjnová inflace zase mírně vzroste. Buď tedy k poklesu základní úrokové sazby dojde v prosinci, nebo až po novém roce, nejspíš v únoru. „Ačkoliv se 7% úroková sazba může zdát být až příliš restriktivní, je také třeba říci, že česká ekonomika si zažila dva roky bezprecedentní dvouciferné inflace. Jaká bude inflace v lednu, to je velká neznámá. Řada aktérů, domácností i firem, nevěří tomu, že inflace se příští rok dostane ke 2% cíli. Možná i proto ČNB plánuje sazby snižovat trošku později,“ shrnul Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace. Dodal také, že do hry mohou vstupovat i inflační očekávání, která negativně ovlivnilo i aktuálně mediálně hojně probírané navýšení regulované složky cen energií. „Vysoká inflace v souvislosti s předešlými prognózami odeznívá, nicméně přetrvává riziko neukotvených inflačních očekávání, a to by se mohlo projevit ve výsledcích probíhajících mzdových vyjednávání či ve výraznějším přecenění zboží a služeb na počátku příštího roku než určovala očekávání,“ potvrdil pak i Michl.
Další výhledy
Pro českou ekonomiku takto vysoká základní úroková sazba stále znamená drahé úvěry, drahé hypotéky a také snížené útraty českých domácností. Některé firmy pak kvůli drahým úvěrům pozastavují i investice, další podniky si zase raději berou půjčky v eurech.
I když ČNB predikuje, že v prvním čtvrtletí příštího roku by mohla inflace klesnout pod 3 %, hlavní roli bude nakonec hrát právě politika firem. S počátkem roku totiž mnohé z nich výrazně mění ceny služeb a zboží.
