ČESKO – Nájemné, které lidé v Česku platí, je druhé nejvyšší v porovnání s příjmy lidí v rámci Evropy. Nezdá se přitom, že by se na tomto mělo něco v dohledné době změnit. Situaci pak nepřispívají ani problematické vztahy mezi pronajímateli a nájemci. Nájemci na jednu stranu mají potíže získat dlouhodobé nájemní smlouvy, pronajímatelé na stranu druhou se tímto způsobem snaží vyhnout řadě potíží s vystěhováváním neplatičů. Pomůže novela zákona, na níž spolupracují ministerstva pro místní rozvoj a spravedlnosti?
Kolik platí nájemníci?
Nájemné v Česku se průběžně zvyšuje, mezičtvrtletně stouplo téměř o 5 %. Podle Martina Kroha, předsedy České společnosti pro rozvoj bydlení, se však jedná o přirozenou reakci trhu. Aktuálně tak nájemníci platí v průměru 293 Kč za metr čtvereční. Nejvyšší nájmy platí lidé v Praze, a to téměř 400 Kč za metr. Nejrychleji rostou ceny pronájmů v Brně, Libereckém kraji a Českých Budějovicích. V nájemních bytech v Česku bydlí 20 % populace a velká část těchto lidí má smlouvu jen na 1 rok. Z mladých nájemníků do 35 let má pak smlouvu na dobu neurčitou jen každý třetí. Klíčovým problémem je totiž na straně pronajímatele obava z toho, že nebude možné smlouvu – např. v případě neplatičů – efektivně ukončit. Nakonec jde tedy zejména o to, jaká je v Česku reálná vymahatelnost práv. A ta zatím značně pokulhává. To by ale nová úprava zákona měla změnit.
V čem mají přijít změny?
Dle nového návrhu, kterým se zabývá sněmovna, by mělo být možné uzavřít nájemní smlouvu na dobu určitou kratší než tři roky pouze dvakrát za sebou, pak by příp. měla následovat smlouva na minimálně tři roky či smlouva na dobu neurčitou. Nová legislativní úprava by také měla zajistit rychlejší vystěhování zavedením rozkazu k vyklizení nemovitosti. „S ministerstvem spravedlnosti navrhujeme zavedení rozkazu k vyklizení nemovitosti. Díky němu se celý proces urychlí a zjednoduší. Cílem ministerstva pro místní rozvoj je, aby problémový nájemník vyklidil byt do maximálně dvou měsíců,“ vysvětlila mluvčí resortu Veronika Hešíková. Tyto spory se přitom aktuálně táhnou i několik let. Pokud se totiž nájemník nevystěhuje, je nutné podat žalobu na vystěhování, což je opět velmi zdlouhavý proces.
Nová pravidla by tak měla zajistit větší ochranu oběma stranám. „Smyslem toho návrhu je hledání jakési vyváženosti mezi pronajímatelem a nájemcem, kdy nájemce má strach, aby bydlení neztratil a aby mu byla prodloužena smlouva, zatímco pronajímatel se obává situace, že se nebude problémového nájemníka moci zbavit,“ osvětlil pak také Martin Kroh. Plánované změny v oblasti nájemního bydlení by tedy mohly zvýšit počet dlouhodobých smluv na trhu, od nichž pronajímatele odrazují problémy s neplatiči a jejich vystěhováním (ty by však mělo být možné řešit efektivněji).
V uplynulých dnech profesní sdružení odeslala vůči návrhu obou ministerstev námitky, následovat bude meziresortní připomínkové řízení. To se má konat na jaře příštího roku, v srpnu by pak podoba novely měla zamířit k vládě.
