ČESKO – Energetický nápoj si čas od času může dopřát každý a nutně na tom není nic extra špatného. Problémem však je, pokud se takováto praxe změní v každodenní rutinu, a to navíc v případě dětí. Přesně k tomu ale bohužel dochází. Není tedy divu, že odborníci upozorňují na celou řadu nežádoucích dopadů, které konzumace těchto nápojů na děti má, ale také otevírají diskusi o tom, zda by nebylo vhodné jejich prodej začít regulovat…
Energy drinky „nejsou pro každého“
Cukr, sladidla a kofein, to jsou hlavní složky energetických nápojů. Kromě toho obsahují také vitamín B (ovšem konzumovat je kvůli tomu skutečně smysl nedává) a stimulační látky jako např. taurin. Ačkoliv všechny tyto látky by v přiměřeném množství neměly lidskému organismu ublížit, uvažován je organismus dospělý. Podle Státního zdravotního úřadu (SZÚ) je však problém, pokud nápoje, které tyto látky obsahují, konzumují děti – a navíc to dělají často. Tělo totiž takto přijímá velké množství energie z cukrů, kofein a další stimulanty. To vše pak může vést k potížím se spánkem, úzkostem, podrážděnosti a v krajním případě i srdečním onemocněním. „Veškeré látky, které se přidávají do potravin či nápojů, musí projít bezpečným testováním. Je garantováno, že pokud určité látky v nápojích jsou, jsou v užitém množství bezpečné. Dětský organismus ale může být na mnohé látky mnohem citlivější. Doposud není dobře prozkoumáno, jak tyto nápoje na dětský organismus působí. Nemáme zatím silné důkazy, že dětem tyto nápoje přímo škodí, ale jsou pro ně zcela nevhodné,“ objasnila tak Eliška Selinger, nutriční epidemioložka ze 3. LF UK.
Množství větší než obvyklé
Jak přitom ukazují mezinárodní studie, energy drinky pijí děti již častěji než limonády. Jejich konzumace totiž za posledních dvanáct let klesla o polovinu. Více než desetina školáků mezi 13-15 lety pije právě energetické nápoje, a to navíc v nadměrném množství. Přitom pomyslnou hranicí mezi bezpečnou a nebezpečnou konzumací jsou 1-2 energetické nápoje týdně, každý den je ale pijí 3 % školáků, častěji chlapci než dívky. Naopak vůbec je nepije kolem 60 % českých dětí. Podle údajů SZÚ má pak sklon k rizikovému pití energetických nápojů každý desátý český školák.
Jak trh regulovat?
Konzumace energetických nápojů je v případě dětí problematická i proto, že na jednu stranu nedokáží odolávat silnému marketingu (ten na ně přitom na sociálních sítích často přímo cílí) a na stranu druhou neumí vyhodnotit související rizika. I proto již i vláda zvažuje, zda nějak prodej energy nápojů neomezit, např. hranicí věku. To je přitom praxe, která je již v některých zahraničních státech běžná. „Z hlediska veřejného zdraví existuje konsenzus, že energy drinky jsou pro děti nevhodné. Proto je namístě uvažovat, zda před nimi děti nechránit podobně jako před alkoholem a cigaretami, zejména když víme, že na dětský organismus působí víc než na dospělý,“ dodala Salinger.
Možných opatření je samozřejmě více, lze omezit prodej od určitého věku, ale třeba i digitální marketing tak, aby výrobci těchto nápojů nemohli svou reklamu na děti a mladistvé zaměřovat. Stejně tak by ale bylo možné uvažovat také o vyšším zdanění energy drinků. Jaké stanovisko zaujme česká vláda, zatím známo není, mělo by se odvíjet o plánovaných diskusí s odborníky, přičemž již existují tři varianty možného omezení, které již byly formulovány v rámci poslaneckého návrhu.
