ČESKO – Projednávání státního rozpočtu na rok 2024 se blíží do finále. Plánovaný schodek činí 252 miliard. Vláda usiluje o konsolidaci veřejných financí, čemuž odpovídá úsporný balíček, jenž je v rozpočtu zahrnut. Ačkoliv vláda na jednu stranu počítá např. s růstem důchodů o 360 Kč měsíčně a zvýšením dotací do zdravotnictví, kvůli plánovaným úsporám vzrostou odvody zaměstnanců, živnostníků či majitelů nemovitostí. S čím tedy po novém roce musejí počítat domácnosti?
Jeden „ozdravný“ státní rozpočet nás nespasí
Státní rozpočet se rýsuje v čím dál jasnějších obrysech. Příjmy by měly vzrůst o 12 miliard, výdaje o 31 miliard klesnout. Výsledkem by tak mělo být snížení masivního schodku, který nezadržitelně narůstal. Ostatně, mandatorní výdaje tvoří až ¾ všech výdajů, přičemž největší část jich míří na výplatu důchodů (odtud tedy plyne nutnost důchodové reformy). Ačkoliv odborníci kroky vlády s různými výhradami většinou vítají, shodují se na tom, že nepopulární opatření budou muset pokračovat i v dalších letech. „K dlouhodobě udržitelným veřejným financím budou třeba další opatření,“ shrnul tak ekonom a člen NERV David Marek. Dle jeho slov bude mít vláda buď možnost ještě více škrtat výdaje, nebo naopak navyšovat příjmy do státního rozpočtu – konkrétní cestu pak označil ryze za politické rozhodnutí odvíjející se od ideového nastavení té které vlády. Ať tak, či onak, vláda stávající má, zdá se, jasno alespoň v tom, jak by situace měla vypadat v příštím roce.
Dopady pocítí každý
Během projednávání státního rozpočtu zaznělo z úst předsedy vlády Petra Fialy (ODS) směrem k poslancům to, že hospodářský růst a zvýšení životní úrovně může přijít až poté, co se schodek ve státní kase sníží. Podle zástupce opozice, Andreje Babiše, však stávající vláda (na rozdíl od té jeho) zemi jen totálně ničí, namísto toho, aby pomáhala lidem. Faktem pak je, že úsporná opatření pocítí v podstatě každý. Dojde k navýšení daní, sociálního i zdravotního pojištění, budou upraveny spotřební daně. A to vše bude mít samozřejmě negativní dopady na všechny. Na druhou stranu, jak se shodují i ekonomové, jiné řešení nebylo. „Vláda se alespoň snažila rozložit negativní důsledky plánovaných opatření na širší část společnosti, dopady tedy pocítí jak firmy, tak i domácnosti,“ uvedl ekonom a člen NERV David Marek.
Zdražování na obzoru
Klíčovou otázkou samozřejmě je, zda státní rozpočet bude proinflační, či nikoliv. Jak Marek shrnul, pokud se snižuje rozpočtový schodek, z podstaty věci je takový krok protiinflační. Na druhou stranu dojde ke změnám v parametrech spotřebních daní, takže některé položky ve spotřebním koši mohou zdražit. Již nyní tak ze strany firem, a to včetně těch potravinářských, zaznívá, že od ledna jednoduše znovu zdraží. Totéž se pak týká poskytovatelů stravovacích služeb. Novou „komplikací“ totiž bude změna v sazbách DPH. Místo tří budou jen dvě, přičemž konkrétně nápoje, a to i ty nealkoholické, budou přesunuty do sazby vyšší, 21%. Toto opatření se pak bude týkat např. i kojenecké vody. Paradoxně o dani z tzv. tichých vín se zatím stále jen jedná…
