OLOMOUC – Ve stánku spolku Dobré místo pro život na olomouckém Horním náměstí prodává každý den během vánočních trhů provoněný punč někdo jiný pro někoho jiného. Letos se k tradici Dobropunče poprvé připojili také zaměstnanci Zoo Olomouc, aby tak podpořili Dětský domov Šance v Olomouci.
Letos poprvé nabízeli Dobropunč i zaměstnanci Zoo Olomouc, aby tak podpořili Dětský domov Šance, který existuje od roku 1957, předtím se v něm nacházel patrně útulek pro sirotky. Dnes pečuje o děti, o které se jejich rodiče nemohou, nechtějí nebo neumí postarat. „Po této premiéře bych svým zaměstnancům rád zatleskal. Především za to, že se pro tuto dobrou věc ve svém volném čase rozhodli, také za to, že zoologickou zahradu, která je, věřím, rovněž dobrým místem pro život, zviditelnili na místech, kde je pomoc samozřejmostí. Pospolu s TESCO SW a. s. a lidmi, jež si punč zakoupili, dosáhli z prozatím 21 prodejních dnů druhého nejlepšího výsledku. Za získanou částku 113. 539,- jsem vděčný a na kolegy hrdý,“ uvádí ředitel Zoo Olomouc Radomír Habáň.
Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
„Prodej punče probíhal od 10:00 do 22:00 s pomocí našich 8 zaměstnanců. Během roku zvířata v zoo podporuje široká veřejnost už svou návštěvou, jiní jim náklonnost vyjadřují i formou adopcí, případně nás nikdy nenechají v úzkých, když dojde k nějaké nečekané kalamitě v podobě např. vichřice či covidu. I z těchto důvodů jsem si přála tuto pomoc vrátit. Příchozí lidé ke stánku byli navýsost srdeční, vystáli si mnohdy i frontu, vytvořili krásnou atmosféru, jež se mísila s nadšením mých kolegů, dokonce přispívali i do kasičky, což je v této nesnadné době úctyhodné. Všichni jsme odcházeli obohaceni, s dobrým pocitem. Těšíme se na příští rok a všem děkujeme,“ dodává koordinátorka za zoo Markéta Steinerová.
Tradici vánočního stromu na náměstí bude brzy 100 let
Tradice dobročinné sbírky souvisí s tradicí vánočního stromu na náměstích. Pod nazdobeným jehličnanem tradičně probíhá sbírka ve prospěch potřebných, především opuštěných dětí. Jeho příběh započal roku 1919, v předvečer Štědrého dne, kdy spisovatel, básník a žurnalista Rudolf Těsnohlídek s přáteli našli v zasněženém lese téměř zmrzlé sedmnáctiměsíční děvčátko, které se jim podařilo zachránit. „Měla rozhalenou košilku a na hlavě čepeček. Její dlaně bezmocně tiskly hrst zasněženého jehličí. Plakala,“ popsal František Kožík v knize o Těsnohlídkovi. Matkou děvčátka byla 25letá služka, která po první světové válce zůstala sama. Coby svobodná matka nemohla získat službu, situace se pro ni stala neúnosnou, proto se odhodlala k takovému zoufalému činu.
Malou Lidušku poté adoptovala rodina z Brna. Těsnohlídek přemýšlel, jak pomoci dalším opuštěným dětem zvláště v předvánočním čase. Inspiroval se v Kodani, kde náměstí zdobila jedle s kasičkou pro chudé děti. Jeho zásluhou se Vánoční strom republiky poprvé rozsvítil 13. prosince roku 1924 v Brně. Tedy téměř před 100 lety. „Ozářen světlem klidně a vznešeně pobízeti bude lidská srdce, aby rozezvučela se duchem velkých svátků, aby vydala plody ducha,“ napsaly o něm Moravské noviny. Lidé ke stromu přinášeli dary v podobě čokolády, mouky, ořechů, šátků, čepic, košilí i kabátků, hraček. Strom se stal obyčejem, legendárním symbolem první republiky odkazujícím ke vzniku samostatného státu a k solidaritě lidí v něm.
Byl chápán jako akt vlastenectví, projev soudržnosti a obětavé lásky lidí, kteří nedopustí, aby bezbranné dítě trpělo nedostatkem. Tradice sbírek pod Vánočním stromem republiky se rychle rozšiřovala. V roce 1929 pořádalo sbírku již 64 měst v naší zemi.
