Kdo bude moci do předčasné penze?
Předčasně do důchodu bude moci bez postihu (tedy krácení penze) dle pátečního vyjádření ministra Jurečky okolo 118 tisíc lidí, kteří působí v náročných profesích definovaných příslušnými předpisy. Jednat se bude o všechny pracovníky z tzv. 4. kategorie a část pracovníků kategorie 3. Obecně se výjimka bude týkat profesí, kde pracovníci čelí významné fyzické zátěži, silným vibracím, chladu či teplu. V případě vybraných zaměstnanců (např. skláři, horníci, ale i zdravotní sestry apod.) pak pro možnost předčasného důchodu bez krácení výše penze bude klíčový počet odpracovaných směn.
„Přistupujeme k tomu tak, že se díváme na to konkrétní riziko a také na to, zda před ním můžeme toho člověka chránit kompenzačními pomůckami, aby se eliminoval dopad na jeho zdraví,“ uvedl Jurečka. Ministr také ubezpečil, že v zákoně bude otevřená možnost výčet náročných profesí rozšířit, a to skrze nařízení vlády. „Pokud se v budoucnu prokáže po vyhodnocení dalších rizik, že mají vliv na lidské zdraví a neumíme před nimi toho člověka chránit, tak bude tento výčet rozšířen,“ shrnul.
Řada výhrad ze všech stran
O případných změnách je Jurečka ochotný jednat s opozicí, ta má ale k návrhu řadu výhrad. Např. zástupci SPD upozorňují na nezahrnutí psychické zátěže, proti níž žádné kompenzační pomůcky užít nelze. Nespokojenost ale s Jurečkovým návrhem vyjádřily i odbory – ty požadovaly zahrnutí většího okruhu osob, resp. i celé 3. kategorie. V takovém případě by se ale možnost předčasného odchodu do penze bez postihu týkala násobně většího počtu osob, a to až 450 tisíc. „Když se podíváte na ty parametry, o kolik by ten člověk pracující v náročné profesi mohl jít dříve do důchodu, a když k tomu zvýšíme obecnou hranici odchodu do důchodu, tak to si moc nepomůžeme,“ shrnul Rostislav Palička, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Výhrady mají i zaměstnavatelé, dle nichž chybí analýzy, jaký bude mít změna vliv na trh práce a na jednotlivé obory.
A co dál?
Plán na další kroky v rámci důchodové reformy zahrnuje také posunování důchodového věku nad doposud zastropovanou hranici 64 let, a to dle doby dožití. „Princip stojí na tom, abychom garantovali v průměru každému populačnímu ročníku, že jeho odhad doby a čerpání důchodu by měla být 21,5 roku,“ uvedl v této souvislosti Jurečka. Na základě doby dožití tak bude 21,5 roku odečteno, a tak bude stanovena hranice věku odchodu do důchodu. Lidé se ho dozvědí minimálně 15 let předem, tedy v době, kdy se daný ročník bude dožívat 50 let věku.
Součástí reformy je dále i snižování výpočtu nových penzí, stanovení minimálního důchodu ve výši pětiny průměrné mzdy, dále zahrnutí fiktivního výdělku ve výši průměrné mzdy za dobu péče o děti a blízké, sdílení odvodů pro určení výše penze v případě manželů a v neposlední řadě také odpuštění sociálních odvodů těm, kteří ač jsou v důchodu, stále pracují (penze jim však již nebude dále zvyšována). Sněmovna by pak o finální podobě reformy měla rozhodnout do konce července.
