Když vám onemocnění dítě, v prví řadě se obrátíte na babičku, aby vám je pohlídala. Pokud ta „selže“, přichází na řadu uvolnění z práce na tzv. paragraf. Díky němu zůstanete s dítětem pár dní doma. Místo mzdy pobíráte ošetřovné. Je sice nižší, ale můžete o dítě alespoň v klidu pečovat, než se dostane z nejhoršího. Co ale dělat, když onemocní třeba váš otec či maminka? Dát je na hlídání k babičce půjde asi jen stěží. Ošetřovné se naštěstí vztahuje nejen na dítě, ale také na dospělé. Odtud také pochází dřívější označení „OČR“, tedy ošetřování člena rodiny. Kdy na něj máte nárok?
Nemocenské pojištění jako nutná podmínka
Ošetřovné je jednou z dávek nemocenského pojištění (k dalším patří např. nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, dlouhodobé ošetřované). Na tuto dávku má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu ošetřování člena domácnosti. Nemusí jít tedy nutně pouze o dítě (tuto možnost v našem článku rozebírat nebudeme), dokonce ani o přímého příbuzného (rodiče, prarodiče, sourozence). Musí se jednat o člena domácnosti, může jím být tedy i přítel(kyně). Důležité však je, že pokud chcete tuto dávku pobírat, musíte být účastni nemocenského pojištění. Drtivá většina zaměstnanců tuto podmínku ze zákona splňuje, přičemž nemocenské pojištění za ně odvádí jejich zaměstnavatel.
Kdo o ošetřovném rozhoduje
O potřebě ošetřování či péče rozhoduje příslušný lékař osoby, která onemocněla, případně utrpěla úraz. Tedy např. praktický lékař vašeho nemocného otce uzná, že váš téměř 80letý otec potřebuje při angíně vaši péči, protože zdravotní stav a věk mu již neumožňuje, aby se o sebe postaral sám, zároveň však stav nevyžaduje pobyt v nemocnici.
Délka ošetřovného
Ošetřovné můžete čerpat maximálně 9 dní (často bývá označováno jako krátkodobé ošetřovné). Odborně se hovoří o tzv. podpůrčí době a upravuje ji § 40 odst. 1 pís. a) zákona o nemocenském pojištění.
Podmínka společné domácnosti
Pokud vám tedy onemocní blízká osoba, pak by vám její ošetřující lékař měl vypsat tzv. Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče). Je zde však jedno omezení. Zákon v § 39 odst. 2 uvádí, že podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba poskytující péči žije se zaměstnancem v domácnosti.
Tato podmínka však neplatí v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé a sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance.
Vrátíme-li se tedy k uvedenému případu, kdy vám onemocní váš otec, pak nehledě na to, zdali s vámi žije v domácnosti, či nikoli, máte na ošetřovné nárok. Jedná se totiž o příbuzného v přímé linii.
Péče o „jinou“ osobu
Pokud by se ale jednalo o jinou osobu, než uvádí zákon ve výjimce (např. o vaši kamarádku/přítelkyni či kamaráda/přítele), jež s vámi nesdílí společnou domácnost, pak je situace poněkud jiná. Samozřejmě se k ní můžete krátkodobě nastěhovat. Teoreticky však tímto nebudete splňovat podmínku bydlení ve společné domácnosti, a tudíž na ošetřovné nebudete mít nárok. Abyste splnili danou podmínku, nemusíte mít nutně stejné trvalé bydliště, ale je potřeba doložit, že v domácnosti fakticky žijete (např. že vám je na tuto adresu doručována pošta, platíte z ní inkaso, účty, případně svědectví sousedů). Nejlépe je poradit se s pracovnicí příslušné správy sociálního zabezpečení.
Mnoho lidí řeší patovou situaci čerpáním dovolené. Jenže pak přijdou o volno, které měli na to, aby si sami odpočinuli. Existuje ještě jedna možnost, o které se příliš neví. Můžete podat žádost o tzv. odstranění tvrdosti zákona. Podáte ji rovněž na příslušné správě sociálního zabezpečení. Je možné, že budete úřadem vyzváni k předložení potvrzení o vašich příjmech a zdravotním stavu nemocného.
Zdroj: Zákon o č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
