ČESKO – Na silnicích rozhodně není příliš bezpečno, a to nejen kvůli rostoucímu provozu, ale také vzhledem k tomu, že roste agresivita řidičů. Není tedy divu, že postupně vznikají snahy, jak agresivní jednání, ale také jednání, které vede k ohrožení dalších řidičů, minimalizovat – zejména v případě řidičů, kteří již o řidičské oprávnění přišli a za volant by následně rádi usedli znovu. Od března se jim tato cesta minimálně ztíží. Budou totiž muset absolvovat terapeutický kurz (který si také budou muset uhradit).
Má to smysl, ukazují data
Ministerstvo dopravy již od dubna zavádí povinné terapeutické programy pro nebezpečné řidiče. Budou je muset absolvovat ti, kteří kvůli závažnému porušení dopravních předpisů přijdou o řidičský průkaz a budou jej chtít navrátit. Podle šéfa resortu Martina Kupky (ODS) se terapeutický program zaměří na uvědomování si důsledků vlastního chování a také podporu dodržování pravidel.
„Kurz se zaměřuje na ty, kteří patří k nejrizikovější části řidičů. Na 25 % těch nejzávažnějších nehod způsobuje skupina 8 % řidičů, takže je namístě pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu věnovat pozornost této skupině,“ uvedl přímo Kupka. Dodal také, že o tom, že kurzy fungují, svědčí mnohá statistická data odborníků z okolních zemí. Podobné programy totiž již v různé podobě fungují např. ve Velké Británii, Německu, Rakousku, ale i na Slovensku. V Česku však příslušné opatření scházelo. „Zkušenost řidičů, že se na silnicích potkávají s agresivním chováním, arogancí účastníků silničního provozu, je běžná. A to je chování, na které se terapeutické kurzy zaměřují,“ uzavřel Kupka.
Úspěch zaručen?
Podle Pavla Řezáče z Centra dopravního výzkumu mají terapeutické kurzy až 80% úspěšnost. Ta je posuzována vzhledem k dalšímu chování řidičů poté, co terapeutický program úspěšně absolvují. Je tedy zjišťováno, zda se deliktů za volantem dopouštějí i nadále. Data pak ukazují, že tomu tak ve většině případů není. „V rámci jednoho z posledních zkoumání jsme ověřovali dopad terapeutických programů přímo na některá centra mozku a zjistili jsme, že mají dopad na centra mozku, která jsou zodpovědná za empatii a prosociální chování. To je využíváno v provozu k tomu, aby se řidiči zdrželi delikventního chování na silnicích,“ vysvětlil také Řezáč.
Proč lidé za volantem porušují pravidla?
Podle Řezáče je klasickou příčinou porušování pravidel a agresivního chování za volantem neuvědomění si závažnosti a důsledků. „Mnozí tito řidiči často opakují, že maximálně ublíží sami sobě – a plně si neuvědomují, že ohrožují i druhé a jejich rodiny,“ dodal. Podle Veroniky Kurečkové, psycholožky z Centra dopravního výzkumu Brno, je pak příčin agresivity za volantem celá řada. „V dopravě se odehrává řada frustrujících situací, zhušťuje se provoz, přibývá stres a s ním i naše nutkání nechovat se vhodně,“ shrnula. Spouštěče přitom mohou být různé a individuální. Klasicky je zmiňován časový tlak a spěch – protože pokud spěcháme a někdo se nám připlete do cesty, reagujeme agresivněji. Stejně tak může být spouštěčem únava apod.
Terapeutické kurzy (jejich cena je stanovena na 13 tis. Kč) pak budou řidiče učit, aby si uvědomovali důsledky nevhodného chování za volantem, ale také je povedou k vhodné práci s emocemi, ke zvládání stresu a odhalení příslušných spouštěčů tak, aby jejich další eskalaci dokázali omezit.
