OLOMOUC – Dalším chovatelským úspěchem se může pochlubit Zoo Olomouc. 17. května se tu narodilo mládě stromového mravenečníka, jehož odchov je v zajetí velmi problematický. Zoologická zahrada nyní zveřejnila jeho první fotografie.
Olomoucké zoologické zahradě se k dnešnímu dni narodilo už 20 těchto obyvatelů tropického pralesa. 17. května přivedla samice mravenečníka čtyřprstého na svět mládě vážící 425 gramů. „Mládě prosperuje, přibývá na váze, která dosáhla už 700 g. Zasloužilá matka, která před ním přivedla na svět už 3 potomky, se o něj pečlivě stará. Dnes jsme k němu pustili, byť jen na chvíli, našeho fotografa, a tak se můžeme podělit o tuto zprávu s ostatními, jelikož odchov pro minimalizaci rizik probíhá v zázemí,“ vysvětlila ošetřovatelka Hana Dostálová.
Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Zoo Olomouc patří na území České a Slovenské republiky k jedněm z mála chovatelů, kterým. se daří mravenečníka čtyřprstého úspěšně rozmnožovat. S jeho chovem začala v roce 2003 díky prvnímu chovnému páru dovezenému do ČR. K dnešnímu dni se v Zoo Olomouc narodilo 20 mláďat.
Denně 15 tisíc mravenců a termitů
Stromoví mravenečníci se ve volné přírodě vyskytují běžně, avšak jejich odchov v péči člověka je problematický. Důvod obtížného odchovu se přičítá nepřítomnosti termitů v potravě. Na krmení jim v zahradě podávají kaši, kterou tvoří jemně namleté maso s vejci, banány, kvalitními granulemi pro psy bez lepku, minerály a vitaminy. Trávicí funkci podporují rašelinou. Další důvod, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek panujících v tropických pralesích. Mravenečníci denně sežerou až 15 tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi spolykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení.
Mravence hledá na stromech
Mravenečník čtyřprstý žije v pralesích Jižní Ameriky. Ocas má částečně ovíjivý a dovede se za něj zavěsit na větev. Ve šplhání je mistr svého oboru, ale pohybuje se obratně i na zemi. Dlouhé drápy mu slouží jako háky ke šplhu, při pohybu po zemi mu však překáží, a proto došlapuje na klouby prstů. V sebeobraně se postaví na zadní nohy a předními se brání. Má v nich velkou sílu, trhá i kusy dřeva. Aktivní je hlavně v noci a za soumraku, přes den se ukrývá v dutinách stromů. Živí se mravenci, termity, občas vyloupí hnízdo včel. „Hledat mraveniště v korunách stromů může někomu připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích si mravenci budují hnízda i ve větvích,“ dodala mluvčí zoologické zahrady Iveta Gronská. Samice rodí jedno mládě a pak ho nosí na hřbetě.
