ČESKO – Výchovná facka, pohlavek nebo „pár na holou“. To je i dnes stále docela běžná „výchovná praxe“, která je však již ve většině evropských zemí formálně zapovězena. K podobnému kroku se chystá i česká vláda, a to v rámci úprav občanského zákoníku. Co bude změna reálně znamenat?
Jak se změní občanský zákoník?
Úprava občanského zákoníku, o níž tento týden jednala vláda, obsahuje celou řadu změn. Konkrétně mají být např. zjednodušeny rozvody, upravena péče o děti z rozvedených manželství, nově by měl být zrušen i požadavek na zjišťování příčiny rozvratu manželství a také by se měla dohromady sloučit rozvodové a opatrovnické řízení. Jedna z úprav se pak týká také nepřijatelnosti fyzických trestů dětí.
Současná legislativa přitom v tomto ohledu není zrovna „přísná“. Tělesné tresty jsou zakázané ve školství, vězenství a v zaměstnání, ale na děti není myšleno. Novela občasného zákoníku se pak týká paragrafu 858 – rodičovské odpovědnosti, kdy by mělo dojít k upřesnění, že do odpovědnosti patří výchova bez tělesných trestů. Zahnuta má být také změna paragrafu 884 odst. 2, v němž se píše, že mohou být použité přiměřené přístupy ve výchově. Tato formulace by měla být odstraněna a v příslušném odstavci by mělo být explicitně řečeno, že tělesné tresty a duševní strádání jsou zakázané.
Trestání rodičů?
Je přitom pravda, že Česko je jednou z posledních evropských zemí, která nedisponuje legislativou, která by byla v tomto smyslu – a vzhledem k ochraně dětí – upravena. „Změnu velmi vítám, je to velký krok v ochraně dětí,“ uvedla tak Kamila Badová z Nadace Sirian. Dodala také, že legislativní změny by neměly vést k vyvolání paniky či trestání rodičů, ale měly by nastavovat jasné mantinely společenské ne/přijatelnosti určitého chování. „Facka i pohlavek jsou fyzické tresty, ale nikdo kvůli nim nikoho nebude popotahovat. Mělo by být spíš k zamyšlení, co ten pohlavek říká. Tento typ výchovy dává dětem určitý vzorek, který ony pak replikují jako normu, když se stanou také rodiči. A to není správně,“ doplnila Badová.
Neúprosná data
A proč by se lidé měli vůbec zaměřit na rozpoznávání projevů fyzických trestů či jiných typů týrání dětí? V Česku samozřejmě máme zákony, které takové chování postihují. Jenže aplikace práva v praxi v mnoha ohledech selhává. Jen velmi málo rozsudků ukládá tresty s vyšší trestní sazbou – a nezřídka pachatelé odchází také s podmíněným trestem.
Přitom statistiky týkající se ohrožených dětí za rok 2022 naznačují, že různými typy násilí je v Česku ohroženo přibližně 300 tisíc dětí ve věku do 18 let (kterých u nás žijí necelé dva miliony, jedná se tedy o cca 15 % z nich). Jenže orgány sociálně-právní ochrany dětí vykazují ročně záchyt jen přibližně 8,5-9,5 tisíc dětí. Týrané děti je navíc nezřídka obtížné rozpoznat. „Do této kategorie nespadá jen domácí násilí, ale i zneužívání, velkou skupinu tvoří i zanedbávání. Nejpatrnější je ale fyzické týrání, kdy jsou na první pohled zřejmé např. modřiny, šrámy,“ upřesnila Badová s tím, že týrání psychické se projevuje nenápadněji, dítě např. nespí, začne se pomočovat, má noční můry. Tehdy je třeba začít hledat příčinu.
