ČESKO – Česká národní banka (ČNB) opět snížila základní úrokovou sazbu, konkrétně o půl procentního bodu na 4,75 %. Podobně byly sníženy i ostatní sazby, přičemž rozhodnutí bankovní rady se opírá o jarní makroekonomickou prognózu a vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. Pro snížení o půl procentního bodu hlasovalo 5 ze 7 členů bankovní rady, dva zbývající chtěli snížení pomalejší, a to o 0,25 procentního bodu. Dle vyjádření guvernéra ČNB Michla však toto snížení bude pravděpodobně posledním v řadě. Boj s inflací totiž v žádném případě nekončí.
Úrokové sazby a jejich další snižování
Po snížení základní úrokové sazby lze nyní říci, že její hodnota je nejníže od jara 2022. Díky tomu mohou být dostupnější hypotéky, ale i půjčky, a to jak pro jednotlivce, tak i firmy. Ty si ale většinou půjčují v zahraničí a v eurech. Ačkoliv tento krok by do jisté míry mohl vést k oživení tuzemské ekonomiky, která se pohybuje nadále pod svým potenciálem (a předcovidové úrovně dosáhne nejspíš až ve druhé polovině roku), podle guvernéra Michla je stávající snížení úrokových sazeb posledním prudším poklesem v řadě. „S tím, jak se sazby postupně přibližují k normálním hodnotám, je pravděpodobné, že bankovní rada tempo zmírňování restrikce měnové politiky buď zpomalí, nebo sazby ponechá na stávající úrovni,“ shrnul.
Důvodem, proč neočekávat další výraznější snižování úrokových sazeb, je, že bankovní rada spatřuje na výhledu proinflační rizika. Jejich naplnění by pak dle slov Michla znamenalo, že by se inflace trvaleji odpoutala od cíle směrem k horní hranici tolerančního pásma. Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a další snižování sazeb pečlivě zvažovat, příp. k němu přistupovat velmi opatrně. „Proces snižování sazeb může být kdykoli přerušen či zastaven na stálé restriktivní úrovni, nebude-li se inflace, zejména její jádrová složka, vyvíjet v souladu s predikcí,“ uzavřel Michl.
Další nastavení sazeb se má tedy odvíjet mj. od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, nálady napětí na trhu práce, ale také od kroků klíčových zahraničních centrálních bank.
A co inflace?
Právě inflace je jedním z klíčových aspektů, jež bere ČNB při nastavování měnové politiky v potaz. Z hodnoty 18 %, která byla zaznamenána v září 2022, bylo v únoru a březnu letošního roku dosaženo 2% inflačního cíle. Došlo také k obnově cenové stability – byť v následujících měsících inflace mírně vzrostla, pohybovala se v tolerančním pásmu. Pro dlouhodobé udržení inflace poblíž cíle je však nutné pokračovat v přísné měnové politice. Bankovní rada tedy potvrdila své odhodlání v takto nastaveném kurzu pokračovat tak, aby se inflace dlouhodobě stabilizovala poblíž 2% cíle.
