ČESKO – Před nedávnem byla ustavena nová Evropská komise. A ta nyní začíná revidovat dění minulé a stanovuje si také nové cíle. Jedním z nich je i závazek k posílení vnějších hranic a řešení nelegální migrace občanů ze třetích zemí. Přitom některé unijní země (např. Německo) již neudržitelnou situaci začalo řešit vlastními kontrolami na hranicích. Na palčivost problému nyní upozornilo také dění v Sýrii – i Česko se přidalo k zemím, které okamžitě přestaly s azylovými řízeními.
Aktuální stav?
Podle aktuálních údajů přišlo ke konci října letos do Evropské unie na 53 tisíc nelegálních migrantů. Dominantním důvodem pro přesuny lidí jsou stále válečné konflikty, co se migrace do Evropy týká, jedná se především o válku na Ukrajině. Kvůli ní i do Česka proudí nejen Ukrajinci, ale také Bělorusové a Rusové. Podle Magdy Faltové, ředitelky Sdružení pro integraci a migraci, je pak situace problematičtější v případě dalších konfliktů, byť k dramatickému nárůstu nelegálních migrantů nedochází. „Obecně globální situace není dobrá, nejen z hlediska konfliktů, ale i faktorů, jako je klima, což také způsobuje, že lidé opouštějí své země původu,“ dodala Faltová.
Ačkoliv migrace se tedy v obecné rovině již několik let v řadě udržuje na obdobných hodnotách, faktem je, že pro Evropu se neustálý příliv dalších lidí, který v masivní formě započal v roce 2015, stává neudržitelným. Odborníci se tedy shodují, že řešit situaci bez užší spolupráce jednotlivých států EU nebude možné. „Bude důležité posílení pohraniční stráže a také to, aby Frontex lépe spolupracoval s členskými státy a podporoval národní pohraniční sbory. To by mohlo být klíčem k ochraně,“ shrnula tak i europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Dle jejího názoru by pak celá Unie měla usilovat o to, aby se nelegální migraci dařilo brzdit již v první bezpečné zemi mimo EU. „Mělo by to probíhat tak, abychom udrželi migranty co nejdál od evropských hranic,“ uzavřela.
Nová neznámá: Sýrie
Nejnovějším potenciálním problémem (a to nejen s ohledem na migraci) je nyní pád režimu Bašára Asada v Sýrii. „Situace v Sýrii je nyní spíš hrozbou pro situaci v EU, ale také pro Českou republiku, jelikož jsme uzavřeli migrační pakt stavící na solidaritě,“ uvedla Bartůšek s tím, že víceméně nelze čekat, že by se Syřané, kteří již v Evropě získali azyl, chtěli do vlasti masivně vracet. Řada zemí každopádně v podstatě okamžitě pozastavila vyřizování azylových řízení pro syrské občany (Česko je jednou z nich). Zaznívá ale i kritika, že Unie by měla postupovat jednotně. „Mrzí mě, že dochází k tak rychlému zastavování poskytování ochrany. Pokud bude situace v Sýrii nestabilní, může se migrační vlna znovu zvednout,“ komentovala Faltová. Dodala ale také, že lidé, kteří podporovali Asada, sice budou hledat cesty, jak se dostat ze země, ale s vysokou pravděpodobností nebudou mířit do Evropy. Ta totiž neposkytuje ochranu těm, kdo se dopouštěli zločinům proti lidskosti.
Další kroky
Ať už se ale bude migrační situace vyvíjet jakkoliv, nový eurokomisař pro vnitřní záležitosti a migraci uvedl, že začne okamžitě pracovat na směrnici, která by měla urychlit a ulehčit návrat migrantů, kteří nezískali nějaký druh povolení pro pobyt v EU. Právě návraty jsou i podle Faltové velmi komplikovaná věc, i proto je nepochybně namístě se na ně zaměřit. „Pro mnoho lidí, kteří tu setrvávají v neregulérní situaci, to jinak znamená, že jsou např. obchodováni či jinak zneužíváni, protože jsou ve velmi citlivém postavění,“ uzavřela.
