Ze staré Anglie máme zprávy o zvláštních lebkách, které mají schopnost křičet, pokud není splněno poslední přání jejich majitele.
Na Higher Farm takovou lebku mají
Lebka se silnou vůlí existuje v somersetské vesnici Chilton Cantelo, kde muž jménem Theophilus Broome zanechal závěť, v níž požadoval, aby jeho hlava byla oddělena od zbytku mrtvoly a ponechána v jeho domově na Higher Farm. Když roku 1670 zemřel, bylo jeho přání řádně splněno.
Pozdějším obyvatelům však lebka v domě nevyhovovala a pokusili se jí zbavit. Mělo to však za následek „děsivé zvuky, vyjadřující smutnou nelibost“ (podle popisu z roku 1797). Když se pro lebku hrobař snažil vykopat hrob, lopata se mu náhle rozlomila na dva kusy. Lebka tedy dodnes zůstala v domě. Nějací dělníci z ní prý pili pivo, ale to lebce evidentně nevadilo, protože zůstala v klidu.
Lebku kněze zloději vrátili
Další lebka nadaná pozoruhodnou mocí spočívá ve Wardley Hall v hrabství Lancaster. Roku 1930 byla ukradena. Protože se zřejmě s ní život zlodějů změnil v noční můru, byla propašována zpátky. Jakýkoliv pokus odstranit ji z vrcholu schodiště, kde byla umístěna, skončil ohromným hromobitím, které se rozléhalo celým domem. Podle legendy šlo o hlavu Ambrože Barlowa, kněze oné farnosti, který byl ve 40. letech 17. století popraven a jeho uťatá hlava nabodnuta na kopí, dokud nebyla zachráněna a schována ve Wardley Hall.
A do třetice další lebka, která hodlala zůstat na místě
V 17. století emigroval jeden člen rodiny Pinneyovy z Bettiscombe na ostrov Nevis v Západní Indii. Přišel tam k penězům a jeho vnuk, John Frederick Pinney, se vrátil po roce 1710 do domoviny svého děda. Přivezl s sebou černého otroka, a když tento otrok ležel na smrtelném loži, slíbil mu John, že pošle jeho tělo zpět na Nevis (podle jiné verze do Afriky). Svůj slib však nedodržel. Otrok byl pochován na místním hřbitově. Ze hřbitova se ale po nějaké době začaly ozývat takové skřeky, které všechny děsily, a které neutichly, dokud nebyly pozůstatky otroka vykopány a lebka odnesena zpět do domu. Byla ukryta do zvláštního výklenku pod střechou. A byl klid.
Ovšem jen do té doby, když se někdo pokusil odnést lebku z budovy tohoto panského sídla. Děsivé zvuky se ozvaly znovu. Jeden z členů rodiny ji jednou hodil do rybníka, následovalo však mohutné zaburácení hromu, a takové skřeky, že ji občané znovu rychle vylovili a vrátili…
