Nejtemnější noc u Přerova: 80 let od popravy nevinných na Švédských šancích

Na návrší nedaleko Přerova, známém jako Švédské šance, se v červnu 1945 odehrála jedna z nejtragičtějších – a přesto dlouho utajovaných – poválečných událostí. V inkriminovanou noc zde vojáci československé armády zavraždili 267 karpatských Němců ze Slovenska, slovenských Maďarů a Slováků, kteří se vraceli po válce domů. Mezi oběťmi bylo i 75 dětí a 120 žen. „Otřesný masakr si připomeneme v neděli 22. června, kdy se uskuteční slavnostní mše i pietní akty jak na hřbitově, tak i Švédských šancích. Odpoledne se pak poprvé rozezní také Zvony smíření ve věži kostela svatého Vavřince,“ řekl primátor Přerova Petr Vrána.

Slavnostní mši v kostele svatého Vavřince bude celebrovat arcibiskup

Slavnostní mše pod vedením Jana Graubnera, arcibiskupa pražského, začne v kostele sv. Vavřince v nedělí 22. června o půl jedenácté dopoledne. „Pietní akt se u hrobu obětí na městském hřbitově uskuteční ve 13.30 – modlitbu povede evangelický farář Jozef Vereščak ze slovenské obce Mlynica, odkud pocházelo mnoho obětí. Poté se přesuneme na Švédské šance, kde k účastníkům promluví primátor Petr Vrána a modlitbu pronese přerovský děkan Josef Rosenberg. O hudební doprovod se v průběhu obou pietních aktů postarají dva trombonové soubory z Německa a Slovenska,“ přiblížila Pavla Roubalíková z Kanceláře primátora.

Zvony smíření

O půl čtvrté odpoledne se pak ve věži kostela sv. Vavřince poprvé rozezní dva nové zvony, které nechal z finančních darů vyrobit spolek Přerovské zvony smíření. Odlity byly v listopadu 2022 na den Památky všech věrných zemřelých. Velký zvon nese jména dětí zavražděných na Švédských šancích, váží přibližně 1 800 kilogramů a jeho patronem je papež Jan Pavel II. „Je to symbolické až mrazivé, neboť nese jméno i po nejmladší obětí masakru, kterým byl devítiměsíční chlapeček Jan Pavel,“ vzpomněl Petr Mlčoch ze spolku Přerovské zvony smíření. Součástí největšího zvonu je trnová koruna, která je znamením utrpení. Na dálku koresponduje s trnovou korunou na kovaném prostříleném kříži, který stojí od roku 2018 na Švédských šancích. Menší zvon, zasvěcený svatému Františkovi z Assisi, má 400 kilogramů. Oba požehná arcibiskup Graubner při ranní mši a poté budou pomocí jeřábu usazeny do věže.

„Specializovaná firma bude mít na zavěšení přibližně čtyři hodiny – její pracovníci museli předem připravit srdce zvonů, jejich závěsy i automatické pohony, zpevněna byla i barokní zvonová stolice. V 15 hodin proběhne v kostele ještě krátká pobožnost a o půl čtvrté odpoledne dva nové zvony spolu s tím stávajícím, 540 let starým zvonem původně odlitým pro dnes už neexistující kostel sv. Petra a Pavla na Předhradí v Olomouci, poprvé zazvoní,“ přiblížil předseda spolku Přerovské zvony smíření a děkan Josef Rosenberg. Celý proces zavěšení včetně technického vybavení podle něj přijde na zhruba půl milionu korun a lidé na něj mohou nadále přispívat na transparentním účtu 2501961810/2010. „Také chceme na zvony přispět, o částce bude 2. června rozhodovat rada města, pak i zastupitelstvo. Vzhledem k tomu, že se tragédie stala v noci a nad ránem 19. 6., tak by z kasy města mohla na účet putovat částka 196 tisíc korun. Zároveň jsem vyzval kolegy – radní, aby přispěli sumou, která odpovídá roku masakru, tedy částkou 1945 korun,“ informoval primátor Petr Vrána.  Vzpomínkový den pak zakončí v 16 hodin setkání na farní zahradě s hudbou a občerstvením.

Při příležitosti 80. výročí od masakru na Švédských šancích vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého komiks Temné obilí – jeho název odkazuje na skutečnost, že na místě vraždy a hromadného hrobu později vyrostlo obilí nezvykle tmavé barvy. V úterý 17. června od 17:00 hodin se můžete zúčastnit veřejné besedy ke knize v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci. Na besedu jsme vás zvali v tomto článku.

Děsivý příběh

Tragédie na Švédských šancích se stala krátce po skončení druhé světové války. Osmnáctého června roku 1945 se Karpatští Němci ze Slovenska, slovenští Maďaři a Slováci vraceli z války domů. Vlaku, v němž cestovali, si na nádraží všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. Nemilosrdně je nechali vyvléct z vagonů a dovlekli na kopec nad Přerovem.

Rozhodující roli v tomto smutném příběhu sehrál důstojník Karol Pazúr, který tvrdil, že v transportu jsou příslušníci SS, kteří mohou za válečná zvěrstva. Sestavil popravčí četu, která dostala jasný povel: zastřelit gestapáky. Samozvaný mstitel ještě ten den navštívil Místní národní výbor v Lověšicích a vyžádal si silné chlapy k vykopání hromadného hrobu. Dvacet sedm mužů až do jedné hodiny ráno muselo hloubit jámu – a pak nastal čas kruté odplaty. Lidé z transportu, kteří neměli s jednotkami SS nic společného, se museli svléct do spodního prádla a odevzdat svým vrahům peníze, šperky, vkladní knížky i doklady. Pak byli kulkou do týlu nemilosrdně zastřeleni. Pamětníci vzpomínali na muže a ženy, kteří prosili a modlili se k Bohu, děti, které hystericky plakaly. Nikdo ale nedostal šanci – žádná ze sto dvaceti žen, žádný z dvaasedmdesáti mužů, žádné z pětasedmdesáti dětí… Akt pomsty skončil 19. června krátce před půl pátou ráno, kdy byl hrob o velikosti 17x2x2 metry plný mrtvých těl. Jejich vrazi pak spokojeně odjeli do Bratislavy.

Exhumace těl byla provedena až o dva roky později – na podzim roku 1947. Muži byli pohřbeni v Přerově, zatímco ostatky žen i dětí byly převezeny do krematoria a jejich popel byl ve dvou bednách uložen na olomouckém hřbitově. Teprve v roce 2017 se podařilo ostatky žen a dětí převézt a důstojně uložit na přerovském hřbitově – a tak po 72 letech spočinuly všechny oběti konečně vedle sebe. O 73 let později, 17. června 2018, byl na místě jednoho z největších válečných zločinů na území Československa vztyčen čtyřmetrový kovový kříž s trnovou korunou.

Foto: Na snímku děkan přerovské farnosti Josef Rosenberg při loňské vzpomínkové akci na Švédských šancích.