ČESKO – Počet obyvatel České republiky i nadále klesá. Za první pololetí letošního roku ubylo v Česku 27 tisíc lidí a celkově tak k 30. červnu žilo v zemi 10 882 milionu obyvatel. Příčinou tohoto stavu je vyšší úmrtnost, nízká porodnost a menší příliv cizinců. Odborníci varují, že trend se bude i nadále prohlubovat a dopady pocítí zejména pohraniční regiony, v nichž se pokles obyvatelstva již nyní projevuje nejvíce.
Regionální rozdíly a migrace do větších měst
Největší pokles populace zaznamenaly Plzeňský a Karlovarský kraj, kde dlouhodobě ubývá obyvatel. Mladí lidé pohraniční oblasti opouštějí, stěhují se za studiem i prací. Jediným regionem, kde počet obyvatel stoupl, jsou Středočeský kraj, a to zejména díky migračnímu přílivu. Převaha úmrtnosti nad porodností platí jinak pro celou republiku. Regionální rozdíly jsou patrné i u přirozeného přírůstku. Například na severu Čech je úbytek obyvatel nejvyšší, zatímco některé obce kolem Prahy situaci vyrovnávají přílivem nových obyvatel.
Klesající porodnost a ekonomická nejistota
Podle statistik se od ledna do června narodilo v ČR přibližně 37,5 tisíce dětí, což je meziročně pokles o zhruba 12 %. Jak vysvětlují demografové, většinu rodiček tvoří ženy narozené v 90. letech, tedy slabé populační ročníky. Dalším faktorem snižující se porodnosti je ekonomická nejistota, kvůli které páry odkládají rodičovství na vyšší věk. Prognózy tak naznačují, že porodnost by mohla v roce 2025 dosáhnout dalšího historického minima.
Podobně jako klesá porodnost, snižuje se také počet uzavřených manželství. Statistici zaznamenali v první polovině letošního roku 17 336 svateb, což je nejméně od období pandemie COVID-19 v letech 2020–2021. Snižuje se ale také počet rozvodů – soudy v letošním prvním pololetí ukončily lehce přes 10 tisíc manželství, zatímco v roce 2010 bylo za stejné období rozvodů o 3–5 tisíc více.
Úmrtnost a délka života
Úbytek obyvatelstva pak samozřejmě souvisí také s počtem zemřelých. Ten vzrostl na 58 tisíc, což je o 4 % více než loni. Na druhou stranu je faktem, že díky dostupné zdravotní péči se prodlužuje doba dožití. Podle odborníků však nejvíce ovlivňuje délku života životní styl – zdravá strava, pravidelný pohyb, preventivní lékařské prohlídky a péče o duševní zdraví. Maximální lidský věk se aktuálně odhaduje na 120 let. Někteří jedinci pak sice všemožnými metodami usilují o dosažení nesmrtelnosti, vědecké elixíry mládí však zatím neexistují. Jak tedy shrnují odborníci, i přes vědecké průlomy lze ovlivnit především to, v jakém stavu se člověk stáří dočká.
