ČESKO – Rozvod rozhodně není příjemnou záležitostí, zejména pokud v rámci celého sporu figurují děti. Dosavadní legislativa navíc celé řízení poměrně protahovala a vyžadovala i sdělování zbytečných detailů týkajících se manželského soužití. To vše by ale měla změnit připravovaná novela občanského zákoníku, která by v platnost mohla vstoupit již s počátkem roku 2025.
Rozvodová praxe
Podobně jako jakékoliv jednání u soudu, ani rozvodové stání rozhodně není otázkou pár minut. Po manželích je navíc vyžadována řada informací, které se mohou jevit poměrně kontroverzně. Stále jsou např. soudem zkoumány důvody rozvodu a pracováno je s podmínkou půlroční absence společného soužití v jedné domácnosti. Není tedy divu, že rozvod se potom doslova „vleče“. „I pokud jsou manželé schopni komunikace, ale nedokáží se na podrobnostech rozvodu dohodnout, proces klidně trvá i rok a půl nebo dva,“ uvedla přímo advokátka Gabriela Donati. Čekání na samotný rozvod pak způsobuje komplikace i v běžném životě, např. v rovině půjček či jiných finančních transakcí.
I proto je tedy cílem jedné z částí novely občasného zákoníku rozvody zjednodušit. Nejenže by mělo odpadnout řešení důvodu rozvodu a podmínka zmiňované půlroční odluky, ale jistý progres by měly zaznamenat i rozvody manželství, v nichž figurují děti. Aktuálně totiž nejprve opatrovnický soud určí péči o děti a pak manželé čekají na další stání u soudu, který je rozvede. Pokud se ale partneři domluví na péči o děti i výživném, nemuseli by nově absolvovat dvě oddělená stání u dvou soudů, ale po schválení dohody o péči by je opatrovnický soud rovnou rozvedl. „Záměrem novely je celý proces zrychlit, zjednodušit i odstranit možné situace, kdy se spory mohou ještě vyostřit,“ shrnul náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN).
Důraz kladený na děti
Další změny v legislativě pak vycházejí ze základní premisy, že v rámci rozvodu má být největší pozornost zaměřena na dítě. Právě na děti totiž spory mezi rodiči dopadají nejvíce – i proto je třeba děti chránit. Novela má tedy změnit stávající „škatulkování“ typů péče. Ta byla doposud klasifikována na výlučnou, společnou a střídavou, což vedlo k řadě problémů. Jak také shrnula Donati, právě určování druhů péče vyvolávalo spory nejen mezi rodiči, ale působilo zmatky také při jednání s úřady či školou. Některé školy tak např. přistupovaly k výkladu výlučné péče jako k praxi, kdy nárok na informace o dítěti má pouze jeden z rodičů, tedy ten s výlučnou péčí. Typy péče se přitom liší jen časovou mírou. Nově by tak oba rodiče měli být pečující a v případě sporů mezi rodiči by konkrétní čas péče měl určovat soud. Ten by měl nadále kontrolovat a schvalovat také domluvenou úpravu poměrů manželů a výší alimentů tak, aby byl zajištěn nejlepší zájem dítěte. Nově by měly také hrozit pokuty za nedodržení porozvodové dohody o dětech, konkrétně v případech, kdy jeden z rodičů bez zásadního důvodu odmítne potomka předat. A v případě nepředání by měl být také nově stanoven náhradní termín předání.
Počet rozvodů v poslední době klesá. Zatímco před sedmi lety bylo evidováno na 28 tisíc rozvodů, loni se jednalo jen o 20 tisíc. Dvakrát častěji navrhují rozvod ženy, a to po 5-9 letech společného soužití. Rozvedeným bývá nejčastěji nad 40 let. Nejvyšší míra rozvodovosti je zaznamenána ve středních Čechách, na severní Moravě a v Praze.
Novelu, kterou vláda schválila, nyní čeká projednávání ve Sněmovně.
