V pozadí nekončícího a zásadního tématu o údajných kontaktech cizích světů se Zemí je především vyspělá úroveň znalostí některých dávných civilizací. Archeology byly nalezeny zvláštní předměty, které neuměli vysvětlit. A protože pro ně neexistovalo racionální vysvětlení, končily tyto předměty v temných koutech muzeí. Jsou známy pod názvem OOPARTS (Out Of Place Artefacts) a shrňme si ty nejznámější.
Bagdádská baterie zřejmě sloužila přímo k elektrolytickému pokovování šperků
Kupříkladu v roce 1936 byl vykopán zvláštní předmět v rozvalinách vesnice nedaleko Bagdádu. Hliněná nádoba, která obsahovala váleček z měděného plechu, v jehož středu byla zavěšena železná tyčinka. Připomíná elektrický článek. O pokus dokázat, že by tomu tak mohlo opravdu být, se nikdo nepokusil až do roku 1976, kdy tým německých vědců z Hildesheimu vytvořil přesnou kopii nádoby. Aby vzniklo kyselé prostředí, naplnili ji šťávou z hroznů. Pak už nebylo pochyb – při pokusu bylo dosaženo proudu o síle dvou voltů. Původní nález byl starý zhruba 2000 let. Kde získali obyvatelé místa poblíž dnešního Bagdádu znalost, jak baterii vytvořit, a k jakým účelům ji používali? Vědci, co se týká druhé otázky, dospěli k tomu, že starověcí zlatníci zřejmě využívali elektrický proud k elektrolytickému pokovování šperků. První otázka je nezodpovězena.
Čím byl mechanismus z Antikythéry opravdu?
Dalším záhadným předmětem, jímž se vědci zabývali, byl podivný mechanismus, vyrobený z bronzu a uložený v obalu ze dřeva. Byl nalezen ve vraku řecké obchodní lodi, která se potopila v Egejském moři kolem roku 80 př. Kr. Když oschl, rozpadl se na 4 části a zjistilo se, že vnitřní stěny obsahují malá, jemná kolečka. Dlouhou dobu se předpokládalo, že mechanismus, objevený v roce 1900, je součásti astrolábu. Avšak v roce 1971 pořídili vědci z Yaleské univerzity v USA gamagrafické a rentgenové snímky. Díky nim se objevily vnitřní detaily, které dříve nebyly vidět.
Zjistilo se tak, že předmět nebyl pouhým astrolábem, ale něčím mnohem dokonalejším. Bylo to miniaturní planetárium, ve kterém bylo použito asi 30 ozubených koleček různých velikostí a systému diferenciálního soukolí, jež umožňovalo, aby se dvě hřídelky otáčely různou rychlostí. Mělo trvat tisíc let od doby potopení lodi, než bylo diferenciální soukolí znovu vynalezeno.
Pták ze Sakkáry mohl být modelem letadla
Známým nálezem je Saggarský pták nebo pták ze Sakkáry. Je to dřevěný předmět, svým tvarem připomínající ptáka, dlouhý asi 14 cm. Byl objeven v jedné egyptské hrobce v roce 1891 a pochází asi z roku 200 př. Kr. Letečtí odborníci na něm prováděli sérii testů a dospěli k názoru, že kdokoli předmět vyrobil, musel rozhodně mít značné znalosti o aeronautice. Křídla a trup vykazovaly aerodynamické rysy a řada zdokonalení nenechávala na pochybách, že člověk, který se je rozhodl vyřezat, na ně nepřišel jen tak náhodou. Dřevěný pták také dokonale létal – jako model kluzáků.
Bude někdy učiněn zásadní vědecký objev?
Možná, že klíč k záhadě, zda Zemi na počátku dějin skutečně navštívili mimozemšťané, někde odpočívá a čeká, až bude objeven. Bude ale zapotřebí opravdu velkého vědeckého objevu, který by dokázal odstranit nánosy nesmyslných tvrzení některých nezodpovědných šarlatánů.
