Bůh Thovt byl ve starověkém Egyptě vyobrazován jako muž s hlavou ibise. Byl považován za vynálezce písma a strážce tajemství pohybů těles na nebi.
Kam patřil v hierarchii bohů a co uměl?
Byl to syn a zároveň i rádce boha Rea, měsíční bůh, bůh moudrosti, písma, magie, ale i matematiky a geometrie. Starověcí Egypťané mu ostatně přičítali také vynález kalendáře o 365 dnech. Egypťané měli celou plejádu bohů. Ale nás zde zajímá hlavně tajemství obklopující knihy, které měl Thovt údajně sepsat a ukrýt.
Copak v těchto knihách ve skutečnosti stojí a kde by se mohly ukrývat? Podle Textů pyramid prý bůh Thovt zaznamenal tajemství nebes do několika knih, které pak ukryl tak, aby je mohli najít pouze ti z budoucích generací, kteří toho budou nejvíce hodni.
Hypotézy – i ty nejbizarnější
A tak samozřejmě následuje smršť spekulací. Podle některých leží prý knihy ukryty v tajné komoře pod Sfingou, ale ani nejmodernější technika žádné podzemní prostory neodhalila.
Nejstarší dokument, který se zmiňuje o tajné komoře umístěné pod nekropolí v Gíze, je tzv. Papyrus Westcar, umístěný v Berlínském muzeu. Tato komora pak má obsahovat Thovtovy knihy.
Jiní lidé zastávají teorii, podle níž není Thovtova kniha nic jiného než archiv z Atlantidy, stejně jako jsou Egypťané jejími přeživšími obyvateli, kteří dorazili do Egypta v takzvaném prvním období.
Podle jiných názorů máme jeho knihy vlastně před očima – má jít o celý komplex pyramid v Gíze a Sfingu. Zkoumáno jako celek je to prý pozemská kopie přesné astronomické situace, již lze vypočítat díky precesi zemské osy. (Precese je pohyb zemské osy, který způsobuje změnu polohy osy vůči stálicím. Je to tak pomalá rotace, že zemské ose trvá asi 26 tisíc let, než dokončí jednu obrátku).
Prý si přáli staří Egypťané zanechat následujícím generacím návod, jak vypočítat konec každého precesního cyklu, který je provázen většinou katastrofami. Také zbudovali ohromné stavby, které by odolaly i těm nejhorším pohromám.
Zmínky o Thovtově knize najdeme v různých textech, nejvíce se o ní zmiňuje pasáž z Platónova spisu Faidros, což je dosti významné. V dialogu krále Thamúse a Thovta praví bůh, že podle něho pro člověka znamená vynález písma velký krok vpřed, čemuž ovšem král oponuje.
Je pravdou, že některé hypotézy o Thovtových knihách jsou skutečně bizarní, třeba se ale jednou dočkáme. Vždyť starověký Egypt se pro nás otevřel většinou tehdy, kdy jsme to nejméně čekali.
