Nedobrovolně pasivním kuřákem
O pasivním kouření hovoříme tehdy, když je nekuřák nucen dýchat tabákový kouř aniž by sám kouřil. Typicky se jedná o situaci, když vám doma kuřák kouří anebo když si na zastávce vedle vás zapálí nějaký ignorant cigaretu, a to i přes zákaz kouření.
Kolem kuřáka je více škodlivin než v něm
Málokdo ví, že v bílém dýmu, který vypouští kuřák do svého okolí, jsou mnohonásobně vyšší koncentrace chemických škodlivin, než které vdechuje samotný kuřák. Dokonce i nikotinu je kolem kuřáka poměrně hodně. Proč tomu tak je? Hlavním zdrojem zapáchajících, toxických a rakovinotvorných chemických látek je dým ze zapálených konců cigaret, dýmek, doutníků či vodních dýmek. Nejvíce jich uniká během přestávek mezi jednotlivými popotaženími (šluky), když kuřák drží cigaretu v ruce. Tehdy totiž dochází k nedokonalému spalování, protože chemická směs se tvoří při nízké teplotě a malém přívodu kyslíku. Naopak při potažení kuřák nasává do doutnající cigarety vzduch s kyslíkem. Teplota spalování výrazně stoupne, takže spalování směsi je mnohem dokonalejší, a koncentrace škodlivin, které kuřák vdechuje, jsou nižší. To, co plíce nevstřebají, společně s odumřelými buňkami a mikroorganismy vydechuje kuřák zpět do svého okolí, čímž ho opět znečišťuje. Samozřejmě aktivní kuřák je zároveň i kuřákem pasivním. U aktivního kuřáka se však, na rozdíl od pasivního, jedná o jeho svobodné rozhodnutí.
Mohlo by vás zajímat
Zbytkový kouř anebo kouření z třetí ruky
Nové chemické analýzy potvrzují, že vzájemné reakce mezi látkami obsaženými v cigaretovém dýmu v uzavřených prostorách (v místnostech, autech) pokračují i po odchodu kuřáka. Vznikají další nebezpečné produkty a jejich koncentrace dokonce narůstá během následujících čtyř hodin. Tento starý toxický kouř, nazývaný zbytkový, se ukázal v pokusech na zvířatech ještě toxičtější než ten okamžitě vyprodukovaný kuřákem.
Navíc cigaretový kouř má tendence se velmi rychle usazovat v okolním prostředí. Snadno proniká do stěn, záclon, závěsů, ubrusů, čalounění, koberců a oblečení. (Zejména nekuřačky s delšími vlasy vědí, jak rychle jim načichnou vlasy, a to i po krátkému pobytu v zakouřené místnosti.) Usazené chemické látky obsažené v cigaretovém kouři se následně odpařují zpět do vzduchu, kde spolu opět reagují a vytvářejí další nebezpečné škodliviny.
Co vidíte na obrázku
Nevábně žlutá tekutina na obrázku je původně zcela čistá pitná voda z kohoutku. Svůj vzhled získala poté, co do ní byla na hodinu namočena záclona z místnosti (s přidáním trochy pracího prášku), kterou obývá kuřák. Záclona nebyla praná dva měsíce. Dotyčný kuřák nekouří v místnosti nepřetržitě, ale zapálí si zde přibližně „pouze“ deset cigaret denně. Představte si, co vše dýcháte jako pasivní kuřák.
Nebezpečné látky ve zbytkovém kouři
Mezi hlavní látky patří nikotin, fenol, kresol, naftalen, formaldehyd a další těkavé uhlovodíky, polycyklické aromatické uhlovodíky (součásti nebezpečného dehtu) atd. Všechny mají silné a opakovaně prokázané toxické a rakovinotvorné účinky.
Na co nejčastěji trpí děti kuřáků
Dle Ligy proti rakovině děti, jejichž rodiče doma kouří, jsou ohroženy zejména nemocemi dýchacího ústrojí, záněty středního ucha, leukemií a zhoubnými nádory mozku.
Zdroj: Liga proti rakovině – obecné informace pro pacienty
