Palác Potála se nachází ve městě Lhasa, které je centrem Tibetské autonomní oblasti. Leží asi 3700 metrů nad mořem.
Sídlo dalajlamy
Palác Potála na Červené hoře (Mar-po-ri) byl postaven v 7. století a je světoznámou kombinací čínské a klasické tibetské architektury. Je pojmenován po jedné hoře v jižní Indii, která je považována za sídlo bódhisattvy Avalókitéšvary – patrona Tibetu.
Tibetští buddhisté považují za vtělení Avalókitéšvary dalajlamu. Palác zabírá plochu 410 tisíc čtverečních metrů a má 13 podlaží.
Byl tradičním zimním palácem dalajlamy a od dob pátého dalajlamy se tu konaly nejvýznamnější náboženské i politické slavnosti. Tento dalajlama, známý jako Velký pátý, působil v letech 1645 – 1694 a jeho smrt byl 14 let tajena, aby mohl být jeho palác se zlatými střechami nad dalajlamovými hrobkami dokončen. Zde je třeba zdůraznit, že dalajlama je pouze jedna bytost – jeho „úmrtí“ představují jen přechod z jednoho vtělení do druhého, a proto jsou těla v hrobkách jen několika vtěleními, a nikoli jeho předchůdci.
Každopádně je Potála pro tibetské buddhisty významným poutním místem.
Stavba paláce
Vypráví se, že na Červené hoře je i posvátná jeskyně, v níž údajně přebýval bódhisattva Čänräzig Avalókitéšvara a kam se k meditacím uchyloval císař Songcän Gampo v 7. století. V roce 637 postavil na kopci palác, který se v 17. století začlenil do základů stávajících budov. Z více než jednoho tisíce místností v Potále jsou za nejposvátnější považovány Čhögjal Drubphuk a Phakpa Lhakhang, jež jsou pozůstatky původního paláce.
V Rudém paláci (Potrang Marpo), nejvyšší části stavby, jsou obytné prostory a hrobky osmi dalajlamů, stejně jako chrámy s tisíci soch Buddhy, démonů a bohů. V Bílém paláci (Potrang Karpo) pod ním jsou chrámy, kde kdysi bývaly administrativní úřady tibetské vlády.
V celém komplexu se údajně nalézá přes 200 tisíc soch a 10 tisíc oltářů.
Exil
Palác Potála přestal být domovem dalajlamy roku 1959, kdy jeho čtrnácté vtělení odešlo po okupaci Tibetu čínskými vojsky do exilu. Hodnotu paláce však uznala Čínská komise kulturních památek, a tak byla stavba za kulturní revoluce zachována. V roce 1994 byla Potála zapsána na seznam světových památek UNESCO a je nyní otevřena pro veřejnost jako muzeum, i když některé její části zůstávají pro návštěvníky uzavřeny.
