ČESKO – Finanční situace českých domácností se dle příslušných ukazatelů mírně zlepšuje, což však neznamená, že by byla jakkoliv dobrá. Lidé přicházejí o úspory či nejsou schopni si úspory tvořit. Nedílnou částí k tomuto stavu přispívá také situace na realitním trhu. Právě výdaje na bydlení jsou totiž aktuálně největší finanční zátěží, jíž lidé čelí. I když by postupně mělo dojít ke zlepšení, mnozí naopak ten nejtvrdší náraz teprve čekají…
Spořit? Není z čeho
Podle aktuálního průzkumu agentury STEM tzv. index finanční situace českých domácností mírně vzrostl. Nejedná se však o žádný příliš velký důvod k radosti. Stále je totiž jeho hodnota horší než v předcházejících letech a množství lidí má tak problémy uhradit ze svých příjmů životní náklady. Není tedy divu, že lidem nezbývají prostředky k tomu, aby si mohli peníze odkládat stranou a spořit. Jak tedy průzkum také prokázal, více jak polovina dotazovaných nebyla schopna v posledním čtvrtroce uspořit naprosto nic.
Naopak ve skupině těch, kdo si spoří nejvíce, dominují zejména mladí lidé ve věku 18-29 let. Ti si vzhledem k poměrně nejistým vyhlídkám na důchod snaží odkládat finance právě i na stáří, nejčastěji v rámci rozličných investic. Ovšem těch, kdo si nespoří vůbec, je aktuálně v české populaci nadpoloviční většina, tedy 56 %. „Dlouhodobě 25-30 % domácností nemá vůbec žádné úspory. Nejsou tak chráněny před žádnými výkyvy, výpadky v příjmech a podobně. Mnohé domácnosti ale již jednoduše nemají ´kde brát´,“ shrnul tak ředitel STEM, Martin Buchtík. Dle průzkumu navíc více jak 40 % domácností ještě čeká finanční propad, což potvrzují i sociální pracovníci. Řadě rodin již nezbývají ani finanční prostředky na jídlo, dětem nemohou dopřát kroužky, tábory.
Inflace a bydlení
Vlivů, které na finanční situaci domácností dopadly, je samozřejmě řada, tím dominantním je ale nesporně inflace. Ta v loňském roce dosáhla v průměru k 15 % – a ačkoliv někteří zaměstnavatelé se snažili zvyšovat platy, takovým tempem, aby vykryly inflaci, mzdy nerostly. Reálně tedy pokles mezd dosáhl k 7,5 %. Nejtvrději pak samozřejmě situace dopadá na rodiče-samoživitele a také na seniory, zejména pak na ty, kteří bydlí v nájemních bytech. Pětině Čechů přitom náklady na bydlení „spolknou“ více jak 40 % veškerých příjmů, což je podle odborníků kritická hranice. Právě nízkopříjmové domácnosti (obvykle tvořené seniory, příp. jen ženami či rodiči-samoživiteli) jsou tak již nyní i více ohroženy bytovou nouzí. Těch, kdo náklady na bydlení považují za extrémní finanční zátěž, tedy přibývá.
Zatímco trh s realitami zatím žádné extra pozitivní vyhlídky nečeká (byť ceny některých zejména starších bytů v panelových domech postupně začínají klesat, hypotéky jsou aktuálně pro většinu lidí nedostupné), ekonomové věří zejména v pokles inflace. Ta by se dle jejich (relativně optimistických) odhadů měla na jednocifernou hodnotu dostat v průběhu druhé poloviny letošního roku.
