Římskokatolický kněz Zbigniew Czendlik již větší část svého života působí v Česku a v češtině občas i přemýšlí, nebo se mu v ní zdají sny. Těžko říct, kde se cítí víc doma. Každopádně, když přijede do Polska, říkají mu tam, že už je z něj český Pepík. Zvykl si na českou povahu a už by prý neměnil.
Teď jste natáčel v Polsku nějaký pořad pro Českou televizi, co to bylo?
Natáčel jsem pořad Karavanem po Polsku a tím jsem konečně mohl více poznat svou zemi. Nežiju tam už 30 let, objevil jsem krásná místa, která tam máme a která jsem doteď neměl možnost poznat. Okouzlila mě například Varšava, její živost, parky s různými atrakcemi pro všechny věkové kategorie, plné kavárny, restaurace, to je mi sympatické.
Žijete u nás už 30 let, nezapomínáte tak trochu polštinu? Nepřemýšlíte už spíš v češtině?
Někdy mám pocit, že polsky už skoro neumím. Třicet let používám jiný jazyk a je to znát. Obvykle, když přijedu za rodinou do Polska, tak už mi chvilku trvá, než se adaptuji na polštinu.
Jaký by byl Zbigniew Czendlik duchovní, kdyby zůstal v Polsku? Kněz celebrita jako u nás, anebo…?
Byl bych jiný. České prostředí mě formuje už 30 let. Kdybych těch 30 let žil v Polsku, nebyl bych stejný jako jsem dnes.
Jak vidíte Čechy? Jací podle vás jsme ve srovnání s Poláky?
Platí celkem známá věc, že my Poláci máme raději Čechy, než je tomu naopak. My jsme spontánnější, otevřenější, více se usmíváme. Ale už jsem si na českou povahu zvykl a neměnil bych.
Vnímáte nějaký rozdíl v mentalitě Čechů a Moravanů?
Jezdím už několik let se svým besedami po celé ČR, častěji jsem zvaný na Moravu. Moraváci jsou více, řekl bych ovínění, a tím je řečeno vše.
Co soudíte o tvrdém protipotratovém zákonu v Polsku? Nedávno tam zemřela další žena jenom kvůli tomu, že jí nepovolili potrat…
Respektuji zákony, které jsou v Polsku. Pokud Poláci chtějí mít jiné zákony, musí si zvolit jiné politiky. Osobně bych tento zákon zmírnil, ale nemůžu vnucovat svůj morální kodex skrze politiku. Je to záležitost morálky, lidského svědomí a na to bych kladl důraz.
Jak se díváte na „pokrokové výdobytky“ dnešního světa, jako je např. 70 druhů pohlaví, bezbřehý, radikální feminismus, rasismus naruby, ekologický a lidskoprávní fanatismus, nebo šílenství na sociálních sítích, kde žena zatřepe ňadry, a má tisíce lajků a může si tím dobře vydělávat… Jak se vám zamlouvá takovýto svět?
Jsem smýšlení konzervativního, ale důležitější pro mě jsou hodnoty jako tolerance, svoboda, tudíž to akceptuji.
Příští rok vám bude 60. Jak se cítíte, a co byste si chtěl ještě v životě splnit?
S nadsázkou říkám, že můj život je jeden velký mejdan, tak bych se nebránil, kdyby takto i pokračoval. Mám kolem sebe skvělé lidi, dělám, co mě baví, a život mě baví, takže nevím, co bych si přál více… A přeji také vašim čtenářům ať je život baví!