John Dee – královský astrolog a vysoce inteligentní člověk, jehož život zůstává tak trochu hádankou

John Dee. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Doktor John Dee byl jednou z nejpodivnějších postav dvora královny Alžběty I. Byl velmi inteligentní, ale jeho záliba v okultních praktikách vyvolávala podezření, že je ve spolku s ďáblem. Mnohé z jeho života zůstává dodnes záhadou.

Začátky

Proslavil se už jako mladý, a to svou inteligencí. V roce 1542 ve věku patnácti let nastoupil do Koleje svatého Jana v Cambridgi a v devatenácti letech se stal zakládajícím členem Trinity College. Poté přednášel algebru a geometrii na Erasmově univerzitě v Lovani a také na Pařížské univerzitě. Byl ve své době vyhlášeným matematikem. Ovšem v jeho době se nedělaly tak velké rozdíly mezi ověřitelnou pravdou a magií, a tak se věnoval také astrologii a alchymii.

Vyrůstal v prostředí panovnického dvora, jeho otec byl dvořanem krále Jindřicha VIII. Když Marie I. nastoupila v roce 1553 na trůn, John se stal jejím oficiálním astrologem.

Průšvih

Již v roce 1555 však nastaly potíže, protože sestavil pro princeznu Alžbětu, mladší Mariinu nevlastní sestru horoskop, kdy předpověděl, kdy skončí královnina vláda. To byla velezrada – a mohla stát Johna hlavu. Byl uvězněn v Hampton Court, ale po několika měsících záhadně propuštěn a zproštěn obvinění. Navíc si získal Alžbětinu přízeň, která trvala i poté, co se stala královnou. Alžběta nad ním celý život držela ochrannou ruku, což potřeboval, protože se šířily zvěsti, že si zahrává s temnými silami. Stal se Alžbětiným osobním astrologem a ovšem také rádcem mnoha významných královských úředníků, včetně sira Francise Walsinghama, královnina osobního tajemníka a šéfa špionáže.

Byl i špionem?

Zdá se, že když cestoval po evropských panovnických dvorech, kdy sestavoval horoskopy, také shromažďoval politicky užitečné informace, které siru Francisovi předával. Jelikož se zajímal o šifrování a tajná písma, jeho zápisníky byly plné kódovaných záznamů – to byla pro špiona velmi užitečná záliba.

Roku 1565 se přestěhoval do obrovského domu na břehu Temže v Mortlake západně od Londýna, kde shromáždil největší soudobou soukromou knihovnu v Evropě. Královna Alžběta ho zde občas navštěvovala, Dee byl zase častým návštěvníkem královniných paláců.

Vize a velké putování

Po celou tu dobu ale také pokračoval ve svých okultních pokusech, ty se dle jeho názoru od vědecké práce nijak nelišily. V roce 1581 měl vizi, která mu změnila život. Měl se mu zjevit archanděl Uriel a vyzvat ho, aby použil křišťálovou kouli ke komunikaci s ostatními anděly. Brzy však zjistil, že potřebuje někoho, kdo se bude dívat do koule místo něho a on bude zapisovat slova andělů.

Roku 1582 se seznámil s mladým alchymistou jménem Edward Kelley – jméno v našich končinách známé. Deeovi připadal jako ideální spolupracovník. Oba tvrdili, že s nimi nebeské bytosti hovoří božskou řečí, dnes nazývanou Enochian. Není jasné, odkud tento jazyk pochází, Dee si ho možná vymyslel, třeba jako kód. Andělé prý v tomto jazyce vyťukávali písmena na stůl a John zaznamenal stovky takovýchto rozprav.

Bohužel se o těchto rozpravách dozvěděla církev a začala oba podezírat z černé magie. V roce 1583 tak byli John i Edward nuceni opustit Anglii i s rodinami. Skutečná motivace je ale dodnes nejasná – každopádně šest let putovali po Evropě a Dee využíval svůj věhlas. Navíc tvrdil, že jsou blízko objevu tajemství, jak proměnit obecné kovy ve zlato.

Našli se samozřejmě štědří ochránci, ale když nikdy zlato neviděli, po čase odmítli i podporu. Navštívili také Prahu jako hosté Rudolfa II., toho ale papež požádal, aby oba vyhnal, jinak budou upáleni. Raději se vydali do Polska a pak se na pozvání Viléma z Rožmberka usadili na dva roky v Třeboni.

Deea doprovázela jeho o 28 let mladší manželka, a když mu bylo šedesát, Kelly prohlásil, že si archanděl Uriel přeje, aby spolu všechno sdíleli, včetně manželek. Dee to sice přijal, o dva roky později ale se svou ženou Kelleyho opustil a už se nikdy nesetkali.

Návrat

John Dee nyní neměl příliš dobrou pověst. Když se vrátil do Anglie, zjistil, že jeho knihovnu a sbírky vyplenil dav, obviňující jej z kacířství. Přesto ho Alžběta jmenovala rektorem univerzitní koleje v Manchesteru.

Když však roku 1603 Alžběta zemřela, zdálo se, že šťastným dnům je konec. Jakub I. se stavěl k okultismu velmi nepřátelsky. O rok později Johnova žena a několik jeho dětí zemřely na mor. Dee se vrátil do Mortlake, kde rovněž v roce 1608 ve věku 81 let zemřel.

Jeho život je tak trochu hádanka. Byl upřímným hledačem duchovních pravd, blázen, tajný agent nebo naivní člověk, který se nechal (kupříkladu Kelleym) napálit? Jeho životopisci jej popisují každopádně jako vysoce inteligentního a skvělého člověka. A jestliže čaroděje, tak dobrého.