Způsob vyšetření a věk
V mladém věku je prsní tkáň velmi dobře přehledná ultrazvukem (neboli ultrasonografií), proto jsou ženy do 40 let věku vyšetřovány primárně tímto způsobem a mamografie je spíše doplňující metodou. Ultrazvuk totiž dokáže lépe zmapovat hutnější vazivovou tkáň, která je typická pro mladší ženy. S postupujícím věkem dochází u velkého procenta žen k přeměně vaziva na tuk a toto je pak ideální terén pro zobrazení mamografem.
Obecně platí, že od 40 let je vyšetřovací metodou číslo jedna mamografie, zatímco ultrazvuk je považován za doplňkovou metodu, např. u žen s bohatou a hutnou mléčnou žlázou. V případě nutnosti se tedy obě metody kombinují. Samotný ultrazvuk se pro screening nádorů prsu v této věkové kategorii považuje za nedostačující.
Co zobrazí ultrazvuk a co mamograf
Ultrazvukové vyšetření, na rozdíl od mamografie, nepoužívá rentgenového záření. Toto vyšetření nemá tedy biologický účinek na lidské tělo, díky tomu je možné ho relativně často opakovat. Ultrazvuk je schopen zobrazit solidní ložiska (pevné útvary neobsahující tekutinu či dutinu) a cystická ložiska (dutiny obsahující tekutinu). Ultrazvuk není schopen zobrazit celou prsní žlázu, ale pouze její výseč. Dále není schopen odhalit tzv. kalcifikaci.
Mamografie zobrazuje celý objem prsu. Při pravidelných kontrolách umožňuje porovnání mamografických snímků v čase, a odhalení případných změn. Narozdíl od ultrazvuku mamograf zobrazí také tzv. mikrokalcifikaci (drobná nehmatatelná ložiska vápníku v prsu, která mohou znamenat nebezpečné přednádorové změny nebo rané stadium rakoviny prsu). Mamografie je považována za nejspolehlivější dosud známou metodu umožňující odhalit nádory prsu i v počátečním stadiu. Její spolehlivost v akreditovaných střediscích dosahuje až 96 %.
Ultrazvuk a mamograf jsou tedy dvě rozdílné zobrazovací metody, které se v případě potřeby vhodně doplňují, vzájemně je však nelze nahradit.
Škodlivost mamografu
Existují ženy, které odmítají podstoupit vyšetření mamografem, protože se obávají jeho škodlivosti, a proto požadují pouze ultrazvuk. Je tato obava oprávněná? Radiační zátěž je v porovnání s jinými rentgenovými vyšetřeními relativně malá. Při screeningovém vyšetření odpovídá zhruba 14 dnům vystavení se přírodnímu záření, které nás běžně obklopuje.
Ženy se dále obávají nepříjemného až bolestivého stlačení prsu. Stlačení prsu je nutné, protože se zmenší tloušťka snímkované tkáně, a díky tomu se sníží dávka ozáření. Navíc struktury žlázy po mírném stlačení jsou pak na snímku mnohem lépe definovatelné a přehledné. Pokud je však stlačení nepřiměřeně bolestivé, je potřeba upozornit pracovníka provádějícího vyšetření, který míru stlačení sníží.
Mohlo by vás zajímat
