V noci 29. prosince roku 1972 se tryskové letadlo Tristar L-1011 amerických Východních aerolinií zřítilo na Floridě do močálu při letu do Miami. O život přišlo 101 cestujících a posádka letadla.
Předtucha se bohužel naplnila
Dva týdny předtím vyprávěla letuška, která pravidelně létala na lince New York – Miami, svým kolegům o tom, jaký se jí zdál sen. Zdálo se jí, že se letadlo L-1011 při letu do Miami zřítilo na Floridě do temného močálu. Během této snové vize zřetelně slyšela výkřiky zraněných. Byla velmi rozrušená a měla pocit, že let na této pravidelné lince bude brzy jejím posledním.
Posádka letadla se domnívala, že reakci jejich kolegyně způsobilo vyčerpání a podvědomá obava, která čas od času přijde na každého z nich. Snažili se jí to vysvětlit. A tak letuška doufala, že k ničemu hroznému nedojde. Několik letů proběhlo bez problémů.
29. prosince dostala službu a tehdy znovu pocítila nebezpečí záhuby. K její úlevě na poslední chvíli nečekaně změnili služby a z letu ji odvolali. Tak nakonec mezi oběťmi nebyla.
Odmítali odejít
Brzy následovaly další neobvyklé události. Na jaře roku 1973 se mezi americkou posádkou Východních aerolinií šířily podivné zvěsti. V pilotní kabině letadel Tristar, která létala po stejné trase jako letadlo, které havarovalo, se údajně objevovali duchové v důstojnických uniformách. Informace neměla být vynesena na veřejnost, proto výkonní činitelé Východních aerolinií posádkám nařídili, aby si celou věc nechali pro sebe. Přesto se tato zvěst rozšířila.
Nakonec se o případ začal zajímat i tisk, a tak vedení společnosti nezbylo, než se začít celou záležitostí vážně zabývat. Jejich zaměstnanci popisovali duchy jako naprosto živé osoby, které seděly bez hnutí v obličeji v kabině posádky. Ve všech případech svědkové poznali kapitána Roberta Lofta a leteckého inženýra Dona Repa, kteří zahynuli při osudném letu.
Nic nemohlo svědky přesvědčit o tom, že jde o halucinaci, tvrdili, že oba duchové na palubě letadla opravdu byli.
Palubní součástky musely být zničeny
Jednou z osob, která byla o pravdivosti těchto příběhů přesvědčena, byl novinář a spisovatel John G. Fuller. Vyšetřování tohoto úkazu, které osobně prováděl, bylo nakonec zveřejněno v knize Duchové na letu 401. I když Fuller dobře věděl, že z městských mýtů se často stávají obecně přijímaná fakta, překvapilo ho, jak se zprávy svědků shodují. Duchové se nikdy z letadla typu Tristar L-1011 nepřestěhovali nikam jinam.
A jak se Fuller dostával hlouběji a hlouběji pod povrch události, uvědomil si, že je tu něco, co pozornosti ostatních uniklo. Duchové se nezjevovali výlučně na dané lince, ale v kterýchkoliv letadlech typu Tristar, při jejichž opravě byly použity součástky z havarovaného letadla. Došel tedy k závěru, že se tím přenesl i určitý prvek psychické energie – životní síly obou mrtvých.
Rozhodl se dokonce uspořádat seanci, při které spolupracovali i tři piloti Východních aerolinií.
Pokud jde o Východní aerolinie, nařídilo jejich vedení odstranit a zničit veškeré součástky z havarovaného letadla. Prý poté, co byla poslední odstraněna, duchové zmizeli.
