Existuje píseň tak temná a smutná, že dohnala některé posluchače až k sebevraždě? Skladba „Smutná neděle“ se stala legendou nejen pro svou melancholii, ale i pro strašidelné historky, které ji provázely od Paříže přes Londýn až po New York.
Způsobuje hudba šílenství?
Hudba ovlivňuje city – to ví každý. Může povznášet ducha, vyvolávat radost nebo zaplavit mysl smutkem. Ale může skladba člověka skutečně dohnat až k sebevraždě? Připadá to spíš jako námět hororového románu H. P. Lovecrafta, kde zážitky postavy dohánějí na pokraj šílenství. Přesto legenda o „Smutné neděli“ tvrdí, že něco podobného se stalo doopravdy.
Legenda vzniká v Paříži
Podle pověsti napsal maďarský skladatel Rezső Seress píseň „Smutná neděle“ jedné pochmurné deštivé neděle roku 1932. Den předtím se s ním rozešla přítelkyně a Seress propadal zoufalství. Seděl v bytě, poslouchal déšť a v hlavě mu vznikala melancholická melodie. Zapsal ji a otextoval jako monolog muže, kterému zemřela partnerka a on teď uvažuje o sebevraždě, aby unikl osamělosti a znovu se s ní setkal.
Setkává se s odmítnutím a kritikou
Seress píseň nabídl několika vydavatelům, ale žádný se o ni nechtěl zajímat. Jeden údajně prohlásil, že v ní je „neodolatelné zoufalství“ a její poslech nikomu nepřinese nic dobrého. Nakonec se však vydavatel našel a skladba se v Evropě stala hitem.
Brzy se však začaly šířit temné zprávy. Píseň údajně dohnala některé posluchače k zoufalství a sebevraždě. Texty byly nakonec upraveny básníkem László Jávorem do méně hořké podoby, ale stále melancholické. Do angličtiny je přeložili Sam Lewis a Desmond Carter a v roce 1935 píseň nazpíval Paul Robeson.
Šíří se po světě
S mezinárodním úspěchem se objevily další zprávy o tragických účincích. V Londýně byla nalezena mladá žena po smrti a její gramofon byl prý nastaven tak, aby hrál píseň donekonečna. V Americe se skladba stala hitem v roce 1936, částečně díky propagaci, která zlověstnou pověst písně ještě posílila. Billie Holidayová, Artie Shaw, Hal Kemp, Mel Tormé, Sarah Vaughanová či Ray Charles ji nazpívali rovněž.
Připisují jí smrt desítek lidí
Píseň byla spojována s asi 200 úmrtími. V Berlíně se oběsila mladá prodavačka s notami pod nohama. V New Yorku si písařka pustila plyn a v dopise na rozloučenou požádala, aby jí zahráli „Smutnou neděli“. Chlapec v Římě údajně slyšel melodii broukat žebráka, dal mu všechny své peníze a utopil se v Tibeře.
Na konci 30. let maďarská vláda doporučila omezit veřejné provozování skladby. Podobně znepokojené byly i jiné země – BBC uvažovala o zákazu a několik amerických rozhlasových stanic ji údajně odmítlo hrát.
Legenda ale může být odlišná od reality
Ačkoliv příběh o „Smutné neděli“ fascinuje, existuje jen velmi málo dokumentárních důkazů o jejím tragickém účinku. Sebevraždy a zákazy se patrně odehrály spíše ve fámách. Přesto stín smutku nad skladbou a její historií zůstává nepopiratelný – Seress se v roce 1968 zabil skokem z okna svého bytu.
