PARDUBICE – Archeologický průzkum, který je prováděn při stavebních pracích na obnově hospodářských budou a nádvoří zámku, přinesl pozoruhodné objevy. Při výkopech objevili archeologové dosud neznámé stopy architektury z předpernštejnské doby.
Při rekonstrukci budov a nádvoří Zámku Pardubice našli archeologové stopy požáru, neznámou gotickou zeď i otisky zvířecích tlapek. „Rekonstrukce zámku je nejen obnovou historických budov, ale také cestou k lepšímu pochopení minulosti tohoto místa. Archeologické objevy, jako je tato gotická zeď a stopy požáru, nám pomáhají doplnit mozaiku historie pardubického hradu a jeho předhradí. Je skvělé, že při modernizaci areálu zároveň získáváme nové poznatky o jeho nejstarších fázích,“ uvedl radní Pardubického kraje Roman Línek. Tento nález je důležitým, protože o podobě pardubického předhradí i hradu se ví jen velmi málo.
Gotická kamenná zeď v předhradí
Při vykopávkách se ukázala široká kamenná zeď, pocházející z patnáctého století, která mohla patřit hospodářské budově. Je ale možné, že plnila i jinou funkci. Zeď byla založena do vrstvy spáleniště, které vzniklo po velkém požáru ve čtrnáctém století. Nejsou ale o něm žádné záznamy. Do dnešní doby jsou zdokumentovány hlavně klenba, odpadní kanály, barokní pozůstatky, ale ne takto staré struktury. V gotických cihlách, které se nazývaly buchty, našli archeologové otisky kočičí i psí tlapky a o kus dál i kopýtko kozy. Vykoukl na nás otisk kočičí packy i psí tlapky, o kousek dál ještě kopýtka kozy. Tyto otisky vznikaly spontánně při schnutí cihel před vypálením, ale někdy je tam výrobci vytlačili záměrně, měly přinášet štěstí,“ řekl archeolog muzea Jan Musil.
Potvrdila se existence zámeckého návrší
Důležitým objevem je i potvrzení existence zámeckého návrší, které využíval nejstarší hrad. „
Před ním se ve 14. století v době pánů z Pardubic nebo v 15. století za vlastnictví Diviše Bořka z Miletínka rozkládalo předhradí s dřevěnými domy. Z vrstvy mazanice jsme zjistili, že to byly hrázděné patrové domy. Nález navíc naznačuje, že hradní komplex byl větší, než jsme dosud předpokládali, a mohla ho tvořit i kamenná zástavba,“ objasnil archeolog. Dosud nebyly žádné doklady o tom, jak vypadalo předhradí pardubického hradu před obdobím Pernštejnů, proto je tento nález pro odborníky zásadní. Objev doplňuje nedávný nález pozůstatků povrchu středověké ulice poblíž Zelené brány. Oba společně začínají vytvářet první konkrétnější dílky podoby tehdejšího poddanského městečka. Ještě několik dní bude výzkum na nádvoří pokračovat a další nálezy možná pomohou objasnit, jak tato oblast vypadala před přestavbou města v pernštejnské éře.
