Monacká kněžna Grace – její život nebyl tak pohádkový, jak by se mohlo zdát

Grace Kelly. Zdroj: www.flickr.com

Narodila se do rodiny, kde stál bojovný sportovní duch na prvním místě. Otec Jack Kelly byl původním povoláním zedník, ale dopracoval se k ohromnému bohatství, matka Margaret byla učitelka tělocviku. Pěstovali ve svých dětech soutěživost a průraznost, ale Grace jako by do této rodiny ani nepatřila.

Mládí

Narodila se roku 1929 a od dětství trpěla silnými alergiemi, záněty uší a průdušek, sportovních her svých sourozenců se proto nezúčastňovala. Často utíkala z domu, kde se stále jen soutěžilo, ke svému strýci Georgovi, herci a dramatikovi. Grace snila o herectví, ale tomu zpočátku chtěla zabránit matka, která ji přihlásila na církevní školu, vedenou řádovými sestrami. Nebylo to tam tak zlé, naopak, v celkem milém a rodinném prostředí se Grace dokonce začala usmívat. Otci se začala zdát škola málo akční, tak ji přemístil do Stevensovy školy ve Filadelfii, kde bydleli. I tam se ale Grace čím dál více věnovala účinkování ve školním divadle.

Vše skončilo nakonec dobře – Grace odjela do New Yorku, kde se sice musela kvůli otci ubytovat v katolickém dívčím penzionu Barbizon, ale začala roku 1947 studovat Americkou akademii dramatických umění. Kvůli její kráse a ladným pohybům jí spolužáci začali přezdívat Královnička.

Rodí se hvězda

Z Grace se stala rozverná mladá dáma, svou plachost odhodila. Rodiče jí zakázali sňatek jak s režisérem Donem Richardsonem, tak s íránským šáhem Muhammadem Rézou Páhlavím. Hrála v divadle, byla však typově těžko zařaditelná. Využila ale rozjíždějící se televize a brzy přitahovala filmové producenty. Dokonce si zahrála roli šerifovy manželky ve snímku V pravé poledne. Nakonec podepsala exkluzivní smlouvu s Metro Goldwyn Mayer a Alfréd Hitchcock ji obsazoval téměř do všech svých filmů. Byla už slavnou, ale poněkud záhadnou dámou, která nenavštěvovala večírky, ale nedělní ranní mše. Štěstí, které jí tak přálo v profesním životě, se jí nedrželo v životě osobním. Všechny její vztahy končily rozchodem. Roku 1954 Grace získala svého prvního Oscara.

Grace však toužila po vlastní rodině. Dopisovala si s monackým knížetem Rainierem III., který ji na Vánoce roku 1955, za pomoci svého duchovního, otce Tuckera, požádal o ruku. Tentokrát souhlasili i její rodiče.

Svatební pohádka

Roku 1956 se konal její slavnostní příjezd do Monaka, který byl provázen deštěm červených a bílých karafiátů seslaných z hydroplánu Aristotela Onassise. Potíž byla ovšem s knížecí matkou, která zpočátku odmítala mít v rodině herečku, navíc s pochybnou pověstí. Svatební obřad proběhl v komorním duchu, Grace byla obdařena 142 tituly. Církevní obřad pak proběhl 19. dubna 1956 a byl mnohem honosnější – šaty, které měla Grace na sobě, šilo asi čtyřicet švadlen šest týdnů.

Cizinka ve vlastní zemi

Tak si Grace připadala, když se snažila pochopit evropskou mentalitu. Učila se denně francouzsky, byla ale kritizována za poněkud chladné chování, které bylo mylně vykládáno jako povýšené. V lednu roku 1957 se narodila dcera Caroline, v březnu 1958 princ Albert. Grace se o své děti starala sama a snažila se jim vytvořit v paláci Roc Agel rodinné prostředí.

Ovšem manželství nebylo tak pohádkové, jak to vypadalo na začátku. Rainier byl náladový a Grace zklamání zaháněla prací. Roku 1958 se stala předsedkyní monackého Červeného kříže, věnovala se všemožně charitě. Chybělo jí ovšem herectví. Nejdříve sice přijala nabídku na Hitchcockův film Marnie, ale poněvadž obyvatelé Monaka protestovali, vzdala se role.

Roku 1965 se narodila dcera Stephanie, ale to už Grace začala propadat depresím. Po více než deseti letech byla situace v manželství Rainiera a Grace velmi špatná, stále více se sobě vzdalovali. Přesto se vše nakonec vyvinulo v to, že zůstali přáteli. Ale i tak – v úmyslu rozvést se jí bránila zřejmě jen víra a děti. Stále více zůstávala v Paříži, kde studovala Caroline. Byla opět přitahována k herectví. V roce 1977 dovolila natočit film o svém životě a navázala vztah s o 18 let mladším režisérem Robertem Dornhelmem.

Tragický konec

Počátkem 80. let už ji opravdu unavovaly oficiální povinnosti, vzdalovala se krom Rainiera i Monaku, pila alkohol a tloustla. 13. září 1982 usedla za volant svého automobilu společně s dcerou Stephanií. Hádaly se – Stephanie totiž odmítala pokračovat ve studiu, navíc měla vztah s Paulem Belmondem, synem slavného herce, s čímž matka nesouhlasila. Grace se tak rozčílila, že ji postihla mozková příhoda, ztratila vědomí. Pochopitelně se nabouraly. Stephanie naštěstí vyvázla s drobnými zraněními, Grace však na následky zranění následujícího dne zemřela. Na pohřeb, který se konal 18. září 1982, se dostavily nejen představitelky evropských královských a knížecích rodin, ale i herecké osobnosti Hollywoodu a různé osobnosti kultury. Byla pohřbena do rodinné hrobky Grimaldiů v kostele sv. Mikuláše v monackém Monte Carlu.