Výhrady vůči práci z domova?
Před koronavirovou pandemií měla možnost pracovat z domova jen hrstka českých zaměstnanců. Zaměstnavatelé byli totiž přesvědčeni o tom, že plnění pracovních povinností nebude v domácích podmínkách probíhat uspokojivě. To je ostatně i jeden z docela zakořeněných mýtu o home-office: lidé mají tendenci doma nepracovat a jejich výkonnost se sníží. Jen stěží by se v tomto přesvědčení něco změnilo, kdyby však nepřišly lockdowny v době pandemie. Tehdy zaměstnavatelé jednoduše neměli na výběr – jejich zaměstnanci z domova pracovat museli. A praxe ukázala, že jejich výkonnost je nejen stejná, jako kdyby seděli v kancelářích, ale někdy i vyšší. Kromě toho pandemická zkušenost dokázala, že na dálku lze uspokojivě pracovat i v řadě profesí, u nichž to nikdo ani nečekal. Přesně takto tedy pandemie vedla k revoluci na pracovním trhu (a to nejen v Česku, ale i v mnoha zemích v zahraničí).
Vítaný benefit
Pro mnoho lidí je možnost pracovat z domova vlastně možností pracovat – zejména rodiče malých dětí a ti, kteří např. pečují o své blízké, se často v denním režimu nemohou z domova na delší dobu vzdálit. To však home-office mění. Zaměstnanci, kterým firmy umožní, aby pracovali z domova, tak oceňují možnost zapojení do pracovního trhu. Naopak zaměstnavatelé si pochvalují, že nepřicházejí o kvalitní zaměstnance. Je to nakonec situace výhodná pro všechny zúčastněné.
Není tedy divu, že nespočet firem (je-li to možné z podstaty náplně práce a typu profese) dnes běžně možnost home-office nabízí. „Tam, kde to jde, až 93 % firem nabízí home-office jako jeden z benefitů. Spousta lidí pracuje z domova alespoň jedenkrát týdně. Zaměstnanci tak šetří čas. Nemusí totiž dojíždět do práce, mohou si naplánovat péči o děti nebo rodiče,“ potvrdil pak Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR.
Home-office s oporou v zákoně
I s ohledem na to, že práce z domova se stále více rozšiřuje, měla by být zakotvena i v zákoně, konkrétně v zákoníku práce v paragrafu 317 – Práce na dálku. Dle novely schválené vládou by o home-office mohli zaměstnavatele požádat třeba těhotné ženy nebo ti, kdo pečují o osobu blízkou. Stejně tak budou o home-office moci žádat své zaměstnavatele lidé, kteří pečují o děti do věku devíti let. Zákon však nestanovuje, že by zaměstnavatel musel žádosti vyhovět – pokud tak ale neučiní, musí své rozhodnutí náležitě (a písemně) zdůvodnit.
Na druhou stranu zákon stanoví i pravidlo, jež umožní práci na dálku zaměstnancům nařídit, což doposud nebylo možné. V tomto případě se jedná právě o reakci na dva roky pandemických opatření. Home-office by tedy mělo být možné nařídit písemně, a to v důsledku opatření orgánů veřejné moci na dobu nezbytně nutnou (např. právě po dobu epidemie/pandemie). Místo, kde bude práce vykonávána, pak ale bude muset být v souladu se zákonem místem k výkonu práce způsobilým.
