Upíři u nás? Ano, dochovalo se několik písemných zpráv a hrobů vykazujících „antiupírské“ zásahy

Ilustrační obrázek. Zdroj: www.pixabay.com

Trutnov je východočeské město, ležící na řece Úpě a je sídlem Muzea Podkrkonoší. Do historie se zapsalo krom jiného bitvou u Trutnova v roce 1866. Lidé, kteří se zabývají tajemnem, zase vědí, že Trutnov se stal domovem jednoho z mála historicky doložených upírů u nás.

Vraždící Hubner

Šlo o zámožného trutnovského měšťana Štěpána Hubnera. Byl ve městě dokonce znám coby jeden z nejbohatších a nejvlivnějších měšťanů a vlastnil dům stojící přímo na náměstí. Ovšem na druhou stranu se o něm povídalo, že má styky s ďáblem. Zázračně rychle prý zbohatl, a to hlavně obchodováním s vínem, které mu ve sklepeních opět zázračně rychle přibývalo.

6. července 1567 uhořel za podivných okolností a následoval horor. Vstával prý z hrobu, honil lidi a pak je tak objal, že je umačkal a několik lidí takto zemřelo. Město se tedy usneslo, aby kat jeho tělo vykopal z hrobu, a oddělil mu hlavu od těla. Tehdy údajně z Hubnera tryskala čerstvá krev, přestože pohřben byl již před pěti měsíci. Tělo bylo následně spáleno na prach.

Jeho příběh zaznamenali jak Bohuslav Balbín, tak Jan František Beckovský a také upírův současník Šimon Hüttel.

Myslata

Vypráví se však i o dalších českých upírech, dokonce se o nich dochovaly písemné zprávy. Kupříkladu roku 1337 zaznamenal jeden příběh benediktinský opat Jan Neplach v kronice sázavského kláštera a tento příběh po něm trochu vylepšil Václav Hájek z Libočan v Kronice české. Zaznamenal tedy, že v roce 1337 ve vsi poblíž Kadaně zemřel pastýř jménem Myslata. Každou noc pak vstával a chodil po okolí. Mluvil prý s lidmi, jako by byl živý a časem je prý i dávil. Také koho zavolal jménem, ten do osmi dnů zemřel. Lidé ze širokého okolí se sešli, vykopali jej a probili dubovým kůlem. On však opět z hrobu vstával a vraždil víc než předtím. Lidé si tedy zavolali dva katy, kteří Myslatu upálili a pak byl konečně pokoj.

Upírské lokality

Archeologové nalezli na mnoha místech u nás hroby, u nichž byly patrné stopy po „antiupírských“ zásazích. Různým způsobem tam nebožtíci byli zajištěni, aby po smrti neškodili. Taková místa nalezli badatelé kupříkladu v Žatci, v Lochenicích na Královéhradecku, Lahovicích u Prahy, Zelenči, Prostějově, Písku a v Čelákovicích. Hřbitov vampýrů v Čelákovicích je ojedinělý počtem pohřbených, dnes se ale badatelé kloní k názoru, že šlo spíše o pohřebiště popravených odsouzenců.

Zvláštní pověry

Protiupírská opatření u nebožtíků vypadají leckdy úsměvně. Ještě v polovině 20. století v cikánských osadách na Slovensku se dávaly do rakví noviny. Podle zdejší pověry mrtvý nemohl odejít z rakve, dokud noviny nepřečetl. Protože většina lidí žijících zde v osadách neuměla číst, měli ho tak zajištěného navždy. Je to taková obdoba prastarého zvyku házet do hrobu mák. Nebožtík opět nemůže opustit hrob, a to dokud nespočítá všechna zrníčka.