ČESKO – V současně smršti nespočtu různých ekonomických změn, zdražení apod. se již jen málokdo orientuje. Vedle aktuálního balíčku úspor, který představila vláda a který dopadne v podstatě na každého, jsou však v plánu i mnohé další změny, které přispějí k tomu, že se zase bude zdražovat. Konkrétně za dva roky by totiž měly být nově všechny PET lahve a plechovky zálohovány. Záloha by přitom neměla být zrovna nízká, měla by totiž činit 4-5 Kč. Co to tedy bude znamenat pro spotřebitele?
Ve jméně ekologie
Plán vlády, resp. ministerstva životního prostředí, je jasný: za dva roky uvést v život projekt zálohování PET lahví a plechovek. Do šesti let by se dle tohoto plánu mělo zpět vybírat až 90 % veškerého tohoto obalového materiálu. Zálohování pak má mít také jasně stanovená pravidla – vracet použité PET lahve a plechovky by mělo být možné nejen v obchodech, ale také na benzinových pumpách, v online obchodech s potravinami, v automatech. Pokud by některým malým obcím „sběrné místo“ chybělo, chce jim vláda umožnit, aby o něj požádaly. Samotná výše zálohy se má pohybovat mezi čtyřmi a pěti korunami za kus a peníze zpět by měli lidé dostávat za lahve o objemu od 1 dl do 3 l. Ovšem jen za ty, v nichž nebyly nápoje s obsahem alkoholu vyšším jak 15 % a také mléko. Systém třídění opadu do barevných kontejnerů má zůstat paralelně funkční a využitelný právě pro odpad nezálohovaný.
Motivační zdražení
Samozřejmě, že každého nutně musí napadnout, že cena nápojů jednoduše o onu zálohu stoupne. A přesně tak to bude. Podle Soni Jonášové z Institutu cirkulární ekonomiky je to ale v důsledku dobrá zpráva. Právě poměrně vysoká záloha totiž přiměje spotřebitele, aby lahve a plechovky skutečně vraceli. I proto je dle Jonášové ministerstvem vytyčený cíl týkající se vrácení až 90 % lahví zpět do oběhu poměrně reálný. „Mnozí si tu práci lahve do obchodu vrátit opravdu dají i kvůli těm čtyřem či pěti korunám. Je to silný motivační systém, který nás donutí ty lahve vracet,“ vysvětlila. Hlavním benefitem však nejsou peníze zpět, ale zejména čistější životní prostředí. Na Slovensku totiž tento systém již funguje a prokazatelně se snížilo množství plastového odpadu v přírodě.
Úsilí se vyplatí
K realizaci celého plánu budou nutné i mnohé investice. Určitý objem peněz bude stát vybudování sběrných míst, na němž se povinně budou muset podílet také obchodníci. Dle Jonášové ale propagátory daného systému jsou sami výrobci nápojových obalů, kteří hledí spíše směrem k dlouhodobějším benefitům (a to např. i za cenu úprav některých obalových materiálů tak, aby odpovídaly požadavkům na zpětný odběr, a to nejen vzhledem k jejich kvalitě, ale i označení speciálními etiketami, dle nichž bude dále probíhat třídění). „Veškeré vynaložené náklady se budou postupně snižovat a benefity v dlouhodobém horizontu mají převážit vstupní investice,“ shrnula pak odbornice.
Zpětný odběr PET lahví a plechovek je navíc podle některých první vlaštovkou větších změn, které by mohly později proniknout i do dalších sektorů. Omezit plýtvání a tvorbu odpadu by tak mohlo pomoci i zpětné vracení celé řady dalších produktů od pneumatik až po staré mobilní telefony.
