
ČESKO – V souvislosti s počátkem války na Ukrajině zažil drtivý otřes také trh s energiemi. Ceny vyletěly tak vysoko, že vláda musela zavést cenový strop, aby alespoň částečně ochránila spotřebitele před dopady enormně vysokých cen. Stát již na tuto pomoc spotřebitelům vydal více jak 33 mld. Kč. Nyní se však situace postupně stabilizuje a ceny na trhu klesají. Stále více dodavatelů tak nabízí elektřinu i plyn již levněji, než určoval právě vládní strop. I proto koalice uvažuje o tom, že by opatření ukončila dříve. Podobný krok má však i své odpůrce…
Zálohy na elektřinu i plyn řadě lidí „vyskočily“ po počátku války na Ukrajině na dvojnásobky či trojnásobky. Před většími platbami je tedy chránily právě cenové stropy. Cenové maximum, které bylo zákazníkům účtováno, tak v případě elektřiny činilo 6 050 Kč/MWh a v případě plynu 3 025 Kč/ MWh (jedná se o ceny včetně DPH, bez započtených distribučních poplatků). Energie ale postupně zlevňují, což i sami dodavatelé promítají do svých cenových nabídek. Ačkoliv vládní limity tedy měly platit až do konce roku, postupně zaznívají návrhy na jejich předčasné ukončení. „Návrhy na předčasné ukončení stropů zazněly. Vyvinulo by to větší tlak na trh, ale musíme dát dodavatelům energií čas, abychom všechny domácnosti dostali na ceny pod vládním stropem,“ uvedl tak Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu (STAN).
Na koho by zkrácení opatření dopadlo?
Ačkoliv dodavatelé energií postupně zlevňují, vládou zastropované ceny stále platí nižší miliony lidí. Např. jen u ČEZu se jedná o dva miliony zákazníků. Právě oni by tedy mohli být případným předčasným ukončením cenových stropů poškozeni. Dřívější konec zastropování by mohl zasáhnout také ty, kdo mají ceny zafixované příliš vysoko a po konci limitu by tak platili více, kromě toho by mohl dopadnout i na ty se smlouvami na dobu neurčitou.
„Je třeba zvážit to načasování ukončení stropů tak, abychom dobře chránili domácnosti, ale aby stropy nevedly k tomu, že trh není dostatečně pružný – aby byla dostatečná cenová soutěž mezi dodavateli energií,“ vysvětlil tedy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na druhou stranu je faktem, že každý měsíc jsou kompenzace stáru za energie nižší (a to právě díky klesajícím cenám na trhu). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury by tedy zrušení vládního stropu bylo de facto jen formalitou.
Strop posoudit, nebo rovnou nerušit?
TOP 09 pak chce, aby ministerstvo průmyslu a obchodu provedlo vyhodnocení současného zastropování cen energií a také výhled na příští rok. Na jeho základě chce v rámci koalice diskutovat o tom, jestli zastropování stále spotřebitelům poskytuje výhodu lepší ceny, nebo zda je namístě systém upravit. Ačkoliv však panuje jistá shoda v tom, že vládní cenový strop s tím, jak dodavatelé zlevňují, ztrácí smysl, zároveň nelze opomíjet, že mnozí obchodníci na platnost stropu do konce roku spoléhali.
Proti dřívějšímu zrušení je pak samozřejmě opozice, která by cenový strop nejraději ponechala i na rok 2024. „Nejlepší varianta je snížit ceny na hodnoty okolních zemí, horší varianta je nechat je tak, jak jsou dnes, a nejhorší je prostě je zrušit. Je to absolutní nejistota pro nízkopříjmové domácnosti i menší a středí firmy,“ shrnul místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Se zastropováním cen energií v příštím roce však ministerstvo průmyslu a obchodu v žádném případě nepočítá.