ČESKO – Minulý týden ve středu zahájila německá policie s okamžitou platností zesílené kontroly na hranicích s Českem a Polskem. Důvodem je sílící migrační vlna, otázkou ovšem je, zda zrovna toto opatření něčemu pomůže.
Migrační tlaky sílí
Zatímco Česká republika obecně nepatří mezi země, kam by migranti ve vyšší míře směřovali (ostatně, naše země je známá tím, že migraci příliš pozitivně nevnímá), o Německu by bylo možné říci pravý opak. Německá strana dlouhodobě mluví o tom, že je vystavena zesílenému tlaku migrantů a žadatelů o azyl, což fakticky dokreslují i konkrétní čísla. O azyl v Německu jen za letošní rok požádalo okolo 200 tisíc lidí, což je o cca 80 % více než za stejné období v loňském roce. Jen pro představu, v Česku bylo žádostí o azyl letos podáno 708. Německá policie zároveň zadržela také cca 70 tisíc nelegálních migrantů, přičemž za celý rok 2022 toto číslo v Německu dosáhlo ke 100 tisícům. Tato hranice tedy letos bude dle predikcí překročena. Není tedy divu, že německá ministryně vnitra přistoupila k zavedení dočasných mobilních kontrol právě na hranicích s Českem a Polskem.
Jaká je forma kontrol?
To, že kontroly budou mobilní, v praktické rovině znamená, že se budou přesunovat dle toho, kudy proudí migrační toky. Budou také probíhat na cestách, které využívají pašeráci lidí. Na stole jsou ale i stacionární kontroly a německá ministryně vnitra to nevyloučila. Tím, jak sílí v Německu debaty kolem migrace zejména nyní, v předvolebním období (blíží se totiž zemské volby ve třech oblastech), vzniká totiž dle analytika Filipa Nerada vlastně politická poptávka po takovém silovém řešení.
Délka trvání kontrol pak není jasná. Faktem ale je, že na hranicích nestojí 24 hodin hlídka a nezastavuje každé auto, i tak by ale řidiči měli počítat se zdržením. Kontrol bude více a budou důkladnější. Policie kontroluje především kamiony, dodávky a podezřelá osobní auta, policisté v Německu pak mohou zastavovat vozidla i v civilu a mají právo prohlédnout auto kompletně celé.
Kde již kontroly probíhají a jak jsou efektivní?
K posílení kontrol dochází na hranicích s Českem a Polskem (většina migrantů cestuje právě přes Polsko), přičemž na hranicích s Rakouskem již dlouhodobě probíhají. Právě na rakousko-německých hranicích jsou pak kontroly nejen mobilní, ale i stacionární – a nezdá se, že by Německo plánovalo jejich omezení. Podle Martina Rozumka, ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům, však nelze jednoznačně tvrdit, že by kontroly kohokoliv od nelegálního překročení hranic odrazovaly. „Výsledkem bývá jen to, že se změní migrační trasy. Třeba bude chodit více lidí přes Rakousko. Zejména Syřané mají příbuzné v Německu a nějak se tam jednoduše dostanou a je jim jedno kudy,“ vysvětlil. Filip Nerad se pak domnívá, že spíše než aby kontroly převaděče odradily, je to signál veřejnosti o tom, že „stát něco dělá“. Cíl je přitom jasný: zmírnit obavy ze sílící migrace, které v Německu stále rostou.
Faktem pak je, že konkrétně ve vracení uprchlíků EU spíše selhává, resp. byť se snaží, příliš efektivní není. Vracet se totiž daří ani ne třetinu zadržených. Aktuálně se tedy na půdě EU projednává Migrační a azylový pakt, díky němuž mělo by dojít ke zrychlení a zefektivnění návratové politiky.
