Zemědělci protestují napříč Evropou. Zablokují i hranice a Prahu. Dočkají ze z EU ústupků?

Zdroj: Pexels/Mark Stebnicki

ČESKO – Protesty zemědělců směřované proti evropské politice a tzv. Green Dealu se šíří Evropou. Nespokojení zemědělci nyní plánují další protest, a to na 22. února, kdy plánují zablokovat hranice. Kromě toho se další protest chystá také na nadcházející pondělí, kdy má být zemědělskou technikou zablokována pražská magistrála. Oč zemědělci usilují? A mají šanci, že uspějí?

V čem je problém?

Zemědělci napříč střední a východní Evropou spojili své síly a 22. února plánují hraniční blokády. Šéfové šesti agrárních komor ze zemí V4, Litvy a Lotyšska se dohodli na společném postupu, přičemž protest má být tentokrát relativně mírný. Pro běžné řidiče by tedy hranice měly zůstat průjezdné. Do budoucna ale zemědělci tvrdší blokace nevylučují. A co je jejich cílem? V prvé řadě ústupky z pravidel, které vyžaduje tzv. Green Deal, v řadě druhé také omezení dovozu levnějších potravin z Ukrajiny. Kromě toho se ale velká kritika snáší také na administrativní zátěž, která je spojena především s dotační politikou.

Další protesty pak chystají již na toto pondělí odbory pracovníků zemědělství a výživy, ti chtějí blokovat magistrálu v Praze. Od těchto protestů se ale velké farmářské svazy distancovaly. Zapojovat se nebudou ani členové Asociace soukromého zemědělství.

Green Deal a Ukrajina

Co se týká Green Dealu, proti němu se protesty ze strany zemědělců již táhnou několik měsíců napříč Evropou. Primárně jde protestujícím o to, aby byla zmírněna opatření, která dopadají na jejich činnosti. „Pokud budeme chtít po našich zemědělcích, aby nechávali pole ladem, a zakážeme jim používat přípravky na ochranu rostlin, nebudou mít takové výnosy a tržby a budou extrémně závislí na dotacích,“ shrnul tak dva klíčové problémy prezident Agrární komory ČR, Jan Doležal.

Dalším požadavkem pak je, aby Evropská komise omezila dovoz levnějších potravin z Ukrajiny. „My nejsme schopni tyto dovozy nijak omezit a ani pomoci té produkci dostat se pryč z Evropy,“ objasnil také Doležal s tím, že ukrajinská produkce zaplavuje evropský trh a je nepřijatelně „zvýhodněna“. Je totiž pravdou, že jako pomoc Ukrajině (jejíž tradiční exportní trasy okupuje Rusko) byla zrušena cla na obilí, kukuřici a další tamní plodiny. To ale vedlo k tomu, že na evropský trh se dostaly produkty, které na rozdíl od těch evropských nemusí dodržovat žádné evropské normy, takže jsou levnější a nelze jim konkurovat.

Ústupky na obzoru

I když ne vždy jsou protesty úspěšné, zdá se, že zemědělci budou nakonec vyslyšeni. Evropská komise již ohlásila první ústupky z ekologických nařízení. Potvrdila, že zpětně od 1. ledna letošního roku bude platit výjimka, která umožní zemědělcům letos využívat i půdu, kterou by jinak museli nechat ladem kvůli obnově živin – to je přitom obvyklá podmínka k vyplacení dotací. V roce 2024 se ale uplatňovat nebude.

Co se týká dovozu z Ukrajiny, tak Komise navrhuje opětovné uvalení cla na drůbež, vejce a cukr, a to v případě, že import překročí průměr hodnot z posledních dvou let. Tento návrh ještě budou muset schválit členské státy a Evropský parlament, platit by ale měl již od června. Kromě toho šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila, že stáhne návrh nařízení, které mělo omezit užívání pesticidů a bylo součástí Green Dealu. Faktem je, že návrh nenašel ani podporu mezi členskými státy a ani v Evropském parlamentu. Von der Leyen navíc naznačila, že je ochotna zemědělcům naslouchat i nadále a také ustoupit. Další návrhy na omezení byrokracie by měly přijít během následujících dvou týdnů.

Pro české zemědělce pak bude důležité jednání s premiérem 15. 2., přičemž jak shrnul i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), v některých ohledech se s protestujícími i shodne. Na evropské úrovni se pak bude jednat 26. 2., kdy se uskuteční setkání unijních ministrů zemědělství.