ČESKO – Ohledně elektronické evidence tržeb (EET) se vždy točila poměrně vyostřená diskuse. Na tom, nakolik byl systém pro státní rozpočet přínosný, se také mnozí neshodovali. V každém případě „vlajkový projekt“ někdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) stávající vláda zrušila. A nyní na přetřes přichází otázka, zda udělala dobře, či nikoliv…
EET: ano, nebo ne?
Systém elektronické evidence tržeb začal platit na konci roku 2016 po rozsáhlých obstrukcích ze strany tehdejších opozičních stran. Ty již tehdy tvrdily, že se bude jednat jen o zbytečnou zátěž pro podnikatele. Zástupci ANO ale oponovali, že EET narovná podnikatelské prostředí a přinese státu více peněz. Faktem přitom je, že i podle odborníků díky EET přestaly peníze mizet v rámci šedé ekonomiky – veškeré tržby se totiž staly transparentními (byť ze strany kritiků zaznívalo, že tento systém vzal podnikatelům jejich anonymitu). Nyní se ale ukazuje, že v rovině finanční systém svá pozitiva nesporně měl.
Podle aktuální zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) stát zrušením EET od ledna 2023 skutečně přišel o jeden ze zásadních nástrojů k prověřování daňových úniků. Ostatně, v letech 2017–2019 doměřila finanční správa díky EET 652 milionů Kč na daních z příjmu a DPH. Inspektoři NKÚ také uvedli, že systém EET napomáhal k odhalování podnikatelů, kteří se jako plátci DPH řádně nezaregistrovali, ačkoliv tuto povinnosti měli. „Díky EET se ročně hlásilo k DPH kolem sedmi tisíc nových subjektů. Do té doby se jich hlásila v průměru necelá stovka ročně. Když se EET pozastavila, v příslušném roce bylo nových subjektů přihlášených k DHP jen dvacet,“ shrnula mluvčí NKÚ, Hana Kadečková.
Ministerstvo: drahý a zbytečný systém
Navzdory výše uvedeným přínosům ministerstvo financí trvá na tom, že EET byla příliš drahým nástrojem, přičemž související náklady by v čase jen rostly a převyšovaly výhody. Zrušení systému EET tak resort financí označuje za nejefektivnější řešení v rámci šetření peněz ve státním rozpočtu. „EET byla drahým nástrojem, který stál daňové poplatníky přes 2 mld. Kč a náklady by se stále navyšovaly. Dále je třeba uvědomit si, že dlouhodobě dochází ke snižování podílu hotovostních plateb, na které byla EET zaměřena. To by mělo za následek i výrazný pokles přínosu tohoto nástroje v rovině odhalování daňových úniků,“ objasnil Ondřej Macura, mluvčí ministerstva financí.
Pravdou ale je, že řada expertů vidí jako jeden z důsledků zrušení EET opětovný nárůst plateb v hotovosti požadovaných ze strany podnikatelů. Mnozí začali platební terminály rušit a umožňují jen platby v hotovosti, za nimiž nezůstává žádná digitální stopa. Zejména v případě sektoru gastro jsou odborníci přesvědčeni, že by trvající povinnost tržby evidovat byla přínosem. Na druhou stranu lidé dnes platby kartou de facto vyžadují – a nezřídka u sebe hotovost ani nemají. Nepřijímat karty si tak mohou dovolit spíše podnikatelské subjekty na menších městech, kde nemají nijak masivní konkurenci, k níž by nespokojení zákazníci mohli přejít.
Vrátí se EET?
Stávající opozice má vzhledem ke krokům současné vlády jasno – prý zrušením EET okrádá stát a poctivé podnikatele. Jak potom uvedl i někdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), EET byla symbolem toho, že Česko skoncovalo s šedou ekonomikou. I proto chce hnutí ANO v případě svého návratu do vlády jednodušší a modernější EET znovu zavést.