Jasné volání kukačky obecné nás každoročně upozorňuje, že už je zase jaro. Přes svou hlasitost je to pták, k němuž se lze jen těžko přiblížit.
Spáří se, ale pak žijí samotářsky
Kukačka přilétá do Evropy z Afriky ve stejnou dobu jako většina malých tažných ptáků. Mnohé z nich ostatně čeká osud pěstounů kukaččích mláďat. Svým typickým voláním označuje sameček teritorium a láká do něj samici. Vnímavá samice načechrá peří. K samotnému spáření dochází většinou na zemi. Po krátkých námluvách a páření se oba partneři rozdělí a žijí samotářsky.
Kukačka je známá firma, pokud jde o hnízdní parazitismus
A nyní to zásadní: kukaččí samice se připravují na svůj hlavní úkol, totiž naklást vajíčka do hnízd jiných ptáků. Po několik týdnů kukačka sleduje ve svém okolí stavbu hnízd pěvců a zaměřuje se zvláště na ten druh, v jehož hnízdě sama vyrostla.
A teď se začne odvíjet neobvyklý příběh. Začíná údernou akcí kukačky. Nejčastěji za tichého odpoledne, když aktivita jiných ptáků většinou poklesne, kukačka rychle přiletí k vyhlédnutému hnízdu, přistane a spěšně snese jediné vajíčko do hostitelova hnízda. Snesení vejce trvá pouhých deset vteřin.
Jakmile kukačka snese vejce, odstraní jedno z hostitelových a hotovo! Pak odletí vyhlédnout si další hostitelské hnízdo. I když vejce kukačky obecné jsou o něco větší než vejce hostitele, podobají se sobě navzájem základním zbarvením i skvrnitostí.
Kukačka se nenechá odradit, pokud se jedná o výchovu jejího potomstva
Každá jednotlivá samice kukačky je ve výběru svých hostitelů omezena nanejvýš na dva nebo tři druhy. Jedinou odchylkou představuje vztah kukačky k pěvušce modré: vajíčko kukačky se často vůbec nepodobá vajíčku pěvušky, ale ta je přesto přijímá. V naší zemi jsou nejčastějšími hostiteli kukaček rehek zahradní a konipas bílý. Jinak známe téměř tři sta druhů ptáků, do jejichž hnízd kladou kukačky svá vajíčka, ale jen asi u dvaceti druhů cizopasí zcela pravidelně a bez zaváhání.
Přes veškerou snahu hostitel občas podvod rozpozná a svou snůšku opustí. Zpravidla si vystaví nové hnízdo. Kukačka se však nenechá odradit a trpělivě se snaží znovu a znovu snést vajíčko do jeho nového hnízda. Jestliže hostitelovo hnízdo je plné, protože jeho potomstvo už pokročilo ve vývoji příliš daleko, kukačka hnízdo i s obsahem zničí a donutí hostitele vybudovat si nový příbytek.
I když kukačka snáší průměrně deset až dvanáct vajíček, dokáže jich snést mnohem víc, má-li možnost navštívit větší počet hostitelských hnízd.
I vylíhnuté mládě si dokáže poradit
Když hostitel vajíčko kukačky nepozná a přijme je do hnízda, stará se pak o ně stejně jako o svou vlastní snůšku. Zárodek kukačky se však vyvíjí mnohem rychleji a inkubační doba vajec je v průměru dvanáct dní. Jakmile se velké kukaččí holátko vyklube ze skořápky, projevuje snahu vyhodit z hnízda ven vše, co se dotýká jeho neopeřeného těla. Pomocí silných pahýlovitých křídel vyzvedne hostitelovo vajíčko či mládě na svůj široký hřbet, pak se zapře nohama, vycouvá ke kraji hnízda a vystrčí svou oběť ven. To se opakuje tak dlouho, dokud všechna hostitelova vajíčka či mláďata z hnízda nezmizí. Malá kukačka v něm nakonec zůstane sama.
Rodiče se o osud svých vyhozených potomků nestarají a nevěnují žádnou pozornost mláďatům, která často zůstanou smutně viset na okraji hnízda. Dospělí ptáci zřejmě nevidí nic než obrovská, jasně oranžová a stále otevřená ústa mladé kukačky.
I když už mladá kukačka opustila hnízdo, pěstouni ji krmí ještě několik týdnů, dokud si neumí sama nachytat potravu. Stává se, že dokonce i jiní ptáci než pěstouni krmí mladé kukačky, protože zřejmě neodolají nutkání cpát potravu do otevřeného kukaččího zobáku.
Nutno dodat, že hnízdní parazitismus se vyskytuje i v jiných skupinách ptáků, kteří vůbec nejsou kukačkám příbuzní, třeba zástupci čeledi medozvěstkovitých.
