Anglický novinář a spisovatel, autor slavné antiutopie s názvem 1984.
Kdo byl Orwell?
„Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější“ – tento výrok pochází z pozoruhodné románové alegorie Farma zvířat. Její autor toužil zůstat utajen za svým dílem, když si v závěti vymínil, aby nikdy nebyl napsán žádný jeho životopis. Kdo byl tedy Orwell, jehož vize z románu 1984 dodnes děsí svou varovností?
„Pokud svoboda vůbec něco znamená, pak je to právo říct lidem to, co nechtějí slyšet.“ Věta z nezveřejněného doslovu k Farmě zvířat by mohla být mottem celého Orwellova díla, které je s léty jakoby stále aktuálnější.
Vlastním jménem Eric Arthur Blair se narodil roku 1903 v indickém Motihari, kde jeho otec pracoval jako britský koloniální úředník. Matka se s dětmi vrátila do Anglie a v osmi letech poslala syna do internátní školy. Po dalším studiu na elitní škole v Etonu v letech 1917 – 1921 se Orwell přihlásil do řad Indické imperiální policie a až do roku 1927 sloužil v Barmě. Jeho kritika britského koloniálního kralování se objevila v románu Barmské dny (1934), který napsal po návratu do Evropy. To již byl pevně rozhodnut stát se spisovatelem, a aby poznal život chudých lidí z bezprostřední blízkosti, pracoval jako myč nádobí v podřadných pařížských hotelech.
Nějaký čas strávil s těžkým zápalem plic v chudinské nemocnici a pak jako tulák na cestách po Anglii. Své zážitky vtělil do prvotiny Na dně v Paříži a Londýně (1933). V té době již publikoval pod pseudonymem George (podle anglického světce) Orwell (jméno řeky ve východní Anglii), psal sociální satirické melodrama Farářova dcera (1935) a společenskokritický román Bože, chraň aspidistru (1936) o destruktivní moci peněz, která postupně ovládne mladého básníka intelektuála.
Kudy vedla cesta od levicového novináře
V roce 1936 se z pověření svého nakladatele vydal do severní Anglie, aby napsal reportáž o životě důlních dělníků. Vznikla brilantní reportážní a esejistická studie Cesta k wiganskému molu (1937). Orwell v té době sympatizoval s levicovým hnutím a krátce byl členem Nezávislé labouristické strany. Jako novinář se rozjel do Španělska zmítaného občanskou válkou, ale stržen událostmi dobrovolně vstoupil do řad republikánské armády. Byl raněn a jen o vlásek unikl smrti, a když stalinistická frakce rozpoutala hon proti anarchistické skupině, jejímž byl členem, vystřízlivěl. Reportážní Hold Katalánsku (1938) je dokladem myšlenkového přerodu levicově orientovaného novináře v odpůrce komunistické zvůle. Román Vyjít si na vzduch (1938) je chmurným obrazem předválečné Evropy.
Počátek 2. světové války Orwella podnítil k horečné činnosti. Napsal přes 700 esejů o politice, moci, masové kultuře a anglické společnosti vůbec (český výbor Uvnitř velryby a jiné eseje, 1997). V letech 1940 – 43 spolupracoval se stanicí BBC a až do konce války byl redaktorem deníku Tribune.
A jaká jsou jeho nejslavnější díla?
V roce 1945 vychází satirická Farma zvířat, napsaná jako zvířecí bajka. Je varováním před chimérou třídního boje a stalinistické hrůzovlády. Na příkladu stále urputnější moci, kterou si osobují prasata na úkor jiných zvířat po úspěšné revoluci, když svrhli člověka – svého pána, dovádí do absurdna socialistické fráze o rovnosti lidí. Třebaže Orwell se stal touto prózou přes noc slavný, stáhl se do ústraní a pracoval na díle 1984, které dokončil nedlouho před svou smrtí (vyšlo 1949). Líčí tu pochmurnou vizi budoucího totalitního státu, v němž je každý promyšleně sledován, je manipulováno jeho myšlení a každý svobodnější projev je v zárodku krutě potlačen. Pro každou společnost, komunistickou i současnou „informační“, je román varováním před zneužitím moci.
Orwell zemřel v lednu roku 1950.
