Ideální je, pokud bychom nemuseli brát léky vůbec. Málokdo má ovšem s přibývajícím věkem toto štěstí. Většina lidí začíná stabilně užívat alespoň jeden lék již po čtyřicítce. Co se týká krátkodobého užívání léků na akutní obtíže třeba antibiotika při angíně nebo léky na zmírnění bolesti po úrazu, pak dolní věková hranice téměř neexistuje. Aby nám lék skutečně pomohl, musí být pro nás vhodně zvolený a musí být brán v odpovídajícím množství. A toto rozhodnutí patří do rukou odborníka. Nicméně pak existuje ještě jeden velmi důležitý faktor, a ten máme plně ve svých rukou my sami. A to sice samotné užívání léku.
Mnozí lidé ráno vstanou a nasypou do sebe hrst pilulek. Zapijí je tím, co mají po ruce – někdy mlékem, jindy kávou, a vyrazí do práce. Snídají teprve tam, nebo nesnídají vůbec. Samotné toto počínání už je špatně. Aby se léky správně vstřebaly, je při jejich užívání nutné dodržovat určitá pravidla.
Správné zapíjení léků
- Druh tekutiny. Není pravdou, že je jedno, čím lék zapijeme. Některé léky (např. určitá antibiotika) se nesmí užívat s mlékem anebo společně s kyselým či se specifickou potravou, jako je např. grapefruitový džus. Nevhodné mohou být také bylinkové čaje. Káva k zapíjení léků v hodná není a alkohol už vůbec ne. Obecně se nedoporučují ani černé či ovocné čaje. Velkým problémem je také třezalkový čaj. Tato bylina se nesnese s většinou antidepresiv a dalšími léky. Zpravidla nejvhodnější k zapíjení léků je obyčejná voda. Naopak k zapíjení vitamínu D je vhodné třeba plnotučné mléko, protože tento vitamín je rozpustný v tucích. Pokud nás tedy neinformují v lékárně sami, je dobré se zeptat, případně si přečíst příbalový leták.
- Množství tekutiny. Léky, pokud není uvedeno jinak, se zapíjejí. Za ideální se považuje min. 200 ml, což činí jen málokdo. Většinou je lidé zapíjejí jen několika hlty tekutiny. Najdou se i tací, kteří léky nezapijí, ale rovnou polknou. To je samozřejmě špatně, ztěžuje se tím vstřebání léků.
- Vztah vůči jídlu. Rovněž je dobré vědět, jestli své léky máte užívat před, v průběhu nebo až po jídle. Tuto informaci najdete většinou v příbalovém letáku. Některé léky není v hodné užívat před jídlem (např. ibalgin), protože mohou podráždit trávení. Jiné by se naopak měly užívat na lačný žaludek, např. hormony štítné žlázy (cca 25 minut před jídlem), aby se léčivo dostatečně vstřebalo.
Nevhodné skladování
U většiny léků výrobce doporučuje skladování při pokojové teplotě (tj. 15–25 °C), některá léčiva však vyžadují skladování v lednici (tj. 2–8 °C). Nedodržení teploty snižuje účinnosti léků, v horším případě mohou být rovněž nebezpečné. Například když necháte paracetamol delší dobu na sluníčku, začne se rozkládat na toxické sloučeniny. V lednici je potřeba skladovat např. inzulin. Léky také skladujte v původním balení. Do dávkovače je připravujte max. na týden dopředu. Vadí jim přílišná vlhkost a také přímé slunce.
Léky po expiraci
Pokud léky tzv. prošly, není v hodné je užívat, protože v nich mohou nastat nežádoucí procesy. Pozor například u očních kapek, kde existují dvě doby expirace. Jedna klasicky pro neotevřené balení a druhá říká, jak dlouho můžeme kapky užívat, jestliže jsme balení již otevřeli. Často se jedná jen o 2–4 týdny, pak hrozí, že se kapky tzv. zkazí.
Nevhodná kombinace léků
Čím více léčiv užíváme, tím je větší pravděpodobnost, že mezi nimi dojde k tzv. interakci, tedy vzájemnému ovlivnění. Proto svého lékaře i lékárníka vždy informujeme o všech lécích, které užíváme. Je-li jich více, vyplatí se mít jejich seznam vytištěný třeba na malé kartičce spolu se seznamem svých hlavních diagnóz. Pokud si do lékárny vezmeme občanský průkaz, lékárník by měl mít možnost nahlédnout do vašeho lékového záznamu až rok zpětně, tudíž zjistit, jaké léky užíváme a hrozí-li mezi nimi nežádoucí interakce.
Léky mohou mít řadu vedlejších účinků, zejména při dlouhodobém užívání. Daný lék se zpravidla předepisuje tehdy, když jeho přínos znatelně převažuje nad rizikem. Když už tedy lék brát musíme, měli bychom se chovat tak, abychom nesprávným užíváním zbytečně nesnižovali jeho přínos a nezvyšovali jeho rizika.
