Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje kvalitu a bezpečnost potravin v českých obchodech, zemědělských produktů, tabáku, vína, lihovin a také předměty a materiály přicházející do styku s potravinami. Její inspektoři tak hlídají, aby vše, co se dá sníst, vypít a vykouřit, bylo pro českého spotřebitele bezpečné a byl obeznámen se složením daného výrobku. O činnosti úřadu jsme si povídali s mluvčím Pavlem Kopřivou.
K jakým nejhmatatelnějším změnám došlo za poslední roky v kvalitě a bezpečnosti potravin u nás?
Potravinový dozor v ČR je zcela srovnatelný s evropskou špičkou, a to jak v oblasti bezpečnosti, tak jakosti potravin. Je možné zodpovědně říct, že v ČR díky systematické kontrolní činnosti není možné založit podnikání na dodávání nejakostních, falšovaných, nebo dokonce nebezpečných potravin na trh. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) provádí ročně kolem 45 tisíc kontrol a veškerá pochybení v maloobchodě nebo segmentu společného stravování neprodleně řeší u výrobců, dovozců atd., případně je předává ostatním dozorovým organizacím v tuzemsku a zahraničí. Obrovský posun je v laboratorní technice. Např. dnes umíme zjistit přítomnost desetinásobku druhů pesticidních látek než před lety, a to i v extrémně malých koncentracích. U vína je možné za pomoci nukleární magnetické rezonance určit, z jakého regionu pochází, nepoctivý výrobce tak nemůže uvést, že víno pochází z Moravy, pokud je vyrobeno z hroznů např. z jihu Evropy.
Máme na pultech prodejen lepší potraviny než v minulosti? Jsou vzpomínky na „poctivé produkty“ z předlistopadové doby oprávněné?
Situace na trhu s potravinami před listopadem a dnes se liší v opravdu mnoha ohledech, přičemž nejpodstatnější je nesmírné rozšíření nabídky zboží. Pestrost výběru je nepochybně kladem, někteří spotřebitelé však takovou situaci hodnotí jako méně přehlednou právě ve srovnání s minulostí. Je ale potřeba zdůraznit, že výrobci mají povinnost uvést všechny složky potraviny na obalu včetně složek ve stopovém množství a inspektoři SZPI dodržování této povinnosti intenzívně kontrolují. Každý spotřebitel tak má šanci dělat informovaná rozhodnutí.
Jak si stojí při kontrolách regionální potraviny malých producentů? Bývají kvalitnější a bezpečnější než z velkovýroby?
SZPI kontroluje malé i velké výrobce se stejnou mírou intenzity. Kontrolní výsledky ukazují, že samotná velikost provozovatele nenaznačuje vyšší, nebo nižší míru pochybení. Určitě ale mohu doporučit značku „Regionální potravina“. V rámci kontrolních akcí zaměřených na takto označené potraviny je záchyt pochybení téměř nulový.
Kolik kontrol vaši inspektoři ročně provedou a jaké pokuty můžete uložit? Vzpomenete na nějakou rekordní pokutu?
Inspektoři SZPI ročně realizují mezi 45 až 50 tisíci kontrolami. Výše uložené pokuty se odvíjí od mnoha faktorů, jde o závažnost pochybení, jeho rozsah, množství postižených spotřebitelů atd. Za nejzávažnější prohřešky právní předpisy umožňují uložit pokutu do výše 50 milionů korun. V posledních letech se úhrnná roční výše pravomocně uložených pokut pohybuje mezi 100 až 150 miliony korun.
Zaměřujete se více na potraviny z dovozu, nebo české?
SZPI má povinnost věnovat kontrolní pozornost potravinám všech kategorií. Kontrolní priority jsou stanovovány na základě systému posouzení rizika, kde jsou mj. zohledňovány výsledky předchozích kontrol, postavení ve spotřebním koši, impakt na spotřebitele atd. U určitých komodit tak za jeden z rizikových faktorů může být považována i země původu. Pro tuzemského spotřebitele je podstatnou informací fakt, že u potravin tuzemských výrobců je při kontrolách SZPI nejmenší podíl záchytů, vloni šlo o 16 % z hodnocených vzorků. Druhý nejnižší podíl je u potravin od výrobců z EU, vloni podíl nevyhovujících vzorků představoval cca 20 %, pravidelně nejvyšší podíl je u potravin od výrobců z tzv. třetích zemí, kdy v minulém roce nevyhovělo téměř 27 % z hodnocených vzorků. Zároveň je potřeba zdůraznit, že inspektoři SZPI směřují své kontroly do oblastí, kde očekávají problém, proto uvedené podíly nevyhovujících vzorků nelze vztahovat ke všem potravinám na trhu.
Jak moc se změnila kvalita nabízených potravin po našem vstupu do EU? Došlo k nějaké razantní změně?
Samotný vstup ČR do EU již dramatickou změnu nepřinesl, protože proces harmonizace tuzemského potravinového práva s právem evropským se uskutečnil ještě před vstupem.
Jak může veřejnost hlásit podezřelé nebo nekvalitní potraviny – kdy by se na vás lidé měli obrátit a jakým způsobem?
SZPI ročně obdrží 4–6 tisíc podnětů. Spotřebitelé mohou podat podnět např. prostřednictvím online formuláře na webu SZPI, na spotřebitelské lince 542 426 625,
případně přímo na některém ze sedmi místně příslušných inspektorátů.
Existuje veřejná databáze vámi odhalených nekvalitních a nebezpečných potravin?
SZPI již od roku 2012 provozuje portál Potraviny na pranýři, kde průběžně zveřejňuje závažná kontrolní zjištění s velkou mírou detailnosti, tj. uvedením názvu potraviny, výrobce, místa prodeje, identifikací výrobní šarže, nevyhovujícího parametru a fotodokumentace. Projekt se od doby vzniku výrazně rozšířil a nyní zde spotřebitelé najdou i přehled provozoven uzavřených pro závažná porušení hygienických předpisů, seznam rizikových webů a výsledky tematických kontrolních akcí. Informace jsou k dispozici i na sociálních sítích Facebook, Twitter a Instagram. Projekt v minulosti 3x získal cenu českého internetu Křišťálová lupa.