Sotva bylo zavedeno, už je v ohrožení. Proč mají vládní polici „na mušce“ výchovné?

Zdroj: Pexels/ MART PRODUCTION

ČESKO – Je to teprve měsíc, co v Česku začalo být (od 1. ledna 2023) vypláceno tzv. výchovné. Jedná se o příspěvek k důchodu ve výši 500 Kč za každé vychované dítě – a vyplácen je tomu, kdo o dítě pečoval, obvykle tedy matkám. Když bylo výchovné zaváděno, bylo prezentováno také jako jeden z kroků, jak mírnit diskriminaci žen, které právě na výchovu dětí (tj. pobyt na mateřské dovolené) vzhledem k výši vypláceného důchodu doplácejí. Přitom pomyslné nůžky ve výplatě důchodu, jehož výše se odvíjí od výše příjmů, jsou poměrně rozevřené – muži v Česku mají totiž v průměru stále vyšší mzdy než ženy, tudíž následně jsou vyšší i jejich důchody. Jenže celý důchodový systém se začíná hroutit, a tak není divu, že politici se snaží hledat cesty, jak uspořit…

Důchodový účet se ocitl ve významném mínusu a jen letos si vláda bude muset na výplatu důchodů půjčit přes 80 mld. I proto jsou v přípravě změny. Aktuálně se penze zvedají vzhledem k inflaci a polovině růstu reálných mezd. Podle vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by však měla valorizace zohledňovat zvýšení výdělků jen z jedné třetiny. „Je namístě vrátit se např. k tomu růstu na základě reálných mezd na jednu třetinu, nicméně je to parametr, který situaci neovlivní v dohledných dvou či třech letech,“ uvedl přímo Jurečka. Je tedy jasné, že ani úspora to nebude zrovna rychlá a efektivní. I proto chce část vládních stran miliardy korun ušetřit právě na výchovném.

Jak změnit výplatu výchovného?

Jen v letošním roce na výchovném vláda vyplatí 19 miliard korun – a ještě více to má být v příštích letech, a to i proto, že také výchovné má podléhat valorizaci a průběžně by tak mělo růst. Podle ministra financí Zdeňka Stanjury (ODS) si ale stát takové výdaje nemůže dovolit. „Měli bychom se podívat na to, zda výplata výchovného má být skutečně plošná, nebo bychom to měli lépe zacílit, mít tam několik parametrů, které můžeme zkoumat,“ uvedl přímo. Podobné stanovisko zastává i předsedkyně TOP 09, Markéta Pekarová-Adamová. Dle jejích slov by výchovné mohlo být vypláceno jen vzhledem k určité maximální výši důchodu, nebo by mohlo být zastropováno vzhledem k určitému počtu dětí.

S návrhy ODS a TOP 09 ale lidovci s Jurečkou v čele zásadně nesouhlasí. Jak totiž ministr práce a sociálních věcí uvedl, sám zná řadu rodin, které vychovaly šest, sedm či osm dětí a on nevidí důvod, proč by měly jakkoliv tratit. Výhrady má ale i hnutí STAN i Piráti. Zatímco STAN hodnotí výchovné jako rozumné ocenění toho, že někdo vychoval dítě a nakonec i nového daňového poplatníka, Piráti odmítají zbytečné změny něčeho, co funguje pouhý měsíc. Proti změnám ve výchovném pak otevřeně vystupuje také opozice. Dle ní by Fialova vláda měla hledat potřebné finanční úspory jinde. „Ta výplata trvá teprve pár týdnů a připadá mi velmi bláznivé, že by Fialova vláda toto nějak měnila nebo omezovala,“ uvedl tak např. Aleš Juchelka (ANO).

Výchovné: bod sváru

Už při schvalování výplat výchovného přitom i strany současné vládní koalice hlasovaly odlišně: ODS a TOP 09 byly proti. Není tedy divu, že prosazení případných změn ve výchovném bude i dle analytiků velmi obtížné – a to i proto, že konkrétně pro lidovce bylo v rámci jejich programu jeho prosazení naprosto zásadní. Dle některých by pak v případě, že by vláda na výchovné sáhla, hrozil i odchod lidovců z vlády. Jako jediná relativně schůdná varianta se tak zatím jeví jen zastavení růstu výchovného v rámci valorizace.