Vláda chce brzdit růst penzí, mohl by být pro státní kasu smrtící. Jaké změny jsou v plánu?

Zdroj:Pexels/Hasan Albari

ČESKO – Růst penzí v posledních dvou letech byl doslova raketový. Výdaje státního rozpočtu jsou na druhou stranu enormní a ukazuje se, že stávající důchodový systém je neudržitelný. Patrné je to i v případě zákonem stanovených valorizací, k nimž dochází vzhledem k inflaci. Čeští důchodci mají již nyní v průměru vyšší penze než pracující s minimální mzdou – a výše důchodů přitom měla znovu významně vzrůst letos v létě. Vláda se proto rozhodla přistoupit ke změně, která by ve státním rozpočtu měla uspořit téměř dvacet miliard.

Průměrný důchod vs. minimální mzda

Dle dat Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení průměrný důchod v roce 2021 dosahoval k 15 425 korunám, letos v únoru se již jednalo o 19 438 Kč – a kromě valorizace se do této částky promítlo i výchovné. Již v červnu tohoto roku pak měly důchody opět vzrůst, a to průměrně o 1 770 Kč. Vláda však již pochopila, že takové výdaje si nemůže dovolit, a tak přichází s návrhem snížení této částky a zároveň úpravou mechanismu, v jaké výši by mělo být navýšení vypláceno. To je ostatně věc, po níž mnozí odborníci volali již dlouho – praxe posledních let totiž ukázala, že těm, kteří mají důchody nízké, i při relativně masivním navyšování penzí důchody rostou málo, zatímco ti s důchody vysokými si polepší významně více. I přesto, že by se průměrný nárůst penzí měl v létě snížit o tisícovku, důchody v Česku v průměru přesáhnou 20 tis. Kč, což je více, než aktuální minimální mzda (ta je od 1. 1. 2023 stanovena na částce 17 300 Kč).

O tisícovku méně, ale spravedlivěji?

Oproti původnímu navýšení penzí o v průměru 1 770 Kč plánuje vláda jejich navýšení „jen“ o 750 Kč. Zatímco v případě prvního scénáře by se jednalo o zásah do státní kasy ve výši 34 miliard, snížení by mělo přinést úspory na hranici 15 miliard. Změnit by se měl i konkrétní mechanismus navýšení důchodů. „Navýšení budou tvořit dvě složky. Jedna složka bude zvýšení důchodu o 400 Kč všem a další složka bude růst nad tuto částku ve výši 2,3 %. V praxi to znamená, že průměrný důchod se zvýší o 750 Kč a dostaneme se na hranici, která překročí 20 tis. Kč,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). O tom, že se chytá úprava valorizačního mechanismu, přitom hovořil již dříve, v souvislosti s tím, že chce snížit valorizaci u lidí s nadprůměrnými důchody. „Jdeme cestou určité míry zohlednění mimořádné inflační sociální situace, proto je shoda na 400 Kč v základu a zároveň je ponechána i zásluhová část,“ doplnil ministr.

Opoziční kritika

Návrh samozřejmě musí ještě projít celým legislativním procesem – vyjednávat chce Jurečka nejen s vládní koalicí, ale také s příslušníky opozice během celého tohoto týdne. Aby zamýšlený plán bylo možné realizovat, musela by nová úprava vyjít ve sbírce zákonů nejpozději 21. března, jinak by od června důchody a státní výdaje nadále významné rostly.

Zástupci opozice jsou sice k debatě připraveni, ale návrh kritizují. Dle nich by totiž červnové navýšení mohlo být vyšší. „Tato vláda dostala inflaci přes 17 procent. Že důchodcům tuto valorizaci nedá a že ji změní, to by se mělo schválit do března. My proti tomu budeme bojovat, je to velmi nefér,“ uvedla také např. Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle Pavly Pivoňka Vaňkové (STAN), místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny, je však třeba uvědomit si, že saldo důchodového účtu je velké a je třeba brát ohled i na další skupiny ve společnosti. „Také je nutné cílit na ty seniory, kteří v minulých valorizacích dostali nejméně,“ uvedla s tím, že to by měl zajistit právě nový valorizační mechanismus.

Výše důchodů je přitom jen jedním z mnoha faktorů, které signalizují neudržitelnost důchodového systému do budoucna. I proto příslušné orgány připravují důchodovou reformu, její podoba by měla být veřejnosti představena v průběhu března.