Úroková sazba zůstává stejná
Česká národní banka rozhodla, že úrokovou sazbu ponechá na stávající 7% sazbě. Na této úrovni je od loňského června. Rozhodnutí ČNB odpovídá predikcím analytiků, že ke změně v úrokových sazbách nedojde. Verdikt však nebyl vzhledem k výsledkům hlasování tentokrát tak jednoznačný jako v předcházejících případech. Pro zachování úrokové sazby na 7% sazbě totiž hlasovali čtyři členové bankovní rady, zatímco tři hlasovali pro její zvýšení o čtvrt procentního bodu. Centrální bankéři také zhoršili prognózu inflace. Ta by tedy nemusela klesat tak rychle, jak se obecně předpokládalo. Přitom je faktem, že české ekonomice se daří nepatrně lépe, než se původně čekalo.
„Úrokové sazby se nacházejí na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněž v ekonomice. Objem čistých nových hypoték v prvních třech měsících letošního roku meziročně klesl o 70 procent. Reálné úrokové sazby se při zohlednění výhledu inflace na rok dopředu po řadě let pohybují na zřetelně kladných úrovních,“ shrnul pak situaci guvernér ČNB Aleš Michl. Dle jeho slov se přijaté rozhodnutí opírá o novou ekonomickou prognózu, přičemž základní scénář implikuje stabilitu úrokových sazeb.
Mohlo by vás zajímat
Kdo je zodpovědný za inflaci?
Michl však zároveň připustil, že během června by k navýšení úrokové sazby dojít mohlo. V české ekonomce totiž bylo identifikováno několik vážných rizik, např. vysoké tempo zvyšování mezd. Vedle toho však na tiskové konferenci ČNB zaznělo, že proinflační vliv má také chování vlády, resp. deficit státního rozpočtu. A tak guvernér ČNB přímo uvedl, že bude třeba bojovat proti tomu, co vláda chystá. „V případě, že nevznikne důvěryhodný konsolidační balíček a nebude patrná snaha o zodpovědné rozpočty, bude ČNB nucena úrokové sazby zvýšit,“ uvedl Michl přímo.
Premiér Fiala však taková stanoviska záhy odmítl s tím, že vláda koná, a zároveň vznesl řečnickou otázku směrem k ČNB, zda adekvátně koná i ona. Konsolidační balíček by pak vláda měla představit již během května – a měl by strukturální deficit snížit cca o 70 miliard korun. Problémem je, že dle ekonomů jsou plánované kroky k tomu, aby měly adekvátní efekt, nedostatečné. Takové stanovisko zastává např. ekonomka Jana Matesová. „Do ekonomiky nesmí proudit tolik peněz, takže vláda musí velmi výrazně seškrtat veřejné výdaje. Nebude stačit sedmdesát miliard příští rok, bude třeba něco omezit již letos. Nutné bude také lépe regulovat energetický trh,“ vysvětlila.
