Mléko můžeme kromě klasické obchodní sítě zakoupit také v mlékomatu. Pro děti zajímavá podívaná. Mléko vytéká proudem tak, jak ho Pán Bůh stvořil. Mlékomaty nejsou žádnou novinkou. První průkopníci se u nás objevili přibližně v r. 2010. Počáteční nadšení ale vystřídaly problémy s odbytem. Média totiž začala upozorňovat na to, že čerstvé mléko může být nebezpečné. Lidé dostali strach a přestali jej kupovat. Mnohé automaty na mléko skončily ve ztrátě a jejich provoz musel být ukončen.
Výhody
Čerstvost. Je zaručená díky přímé a rychlé cestě mléka do automatu, samozřejmě za dodržení všech nutných hygienických podmínek. Mléko musí být zchlazeno na požadovanou teplotu, dodáno a do určité doby prodáno. Čerstvé mléko je tedy husté, bohaté na vitamíny a minerály, dále je zdrojem vápníku, bifidogenních kultur a bílkovin. Obsah tuku se pohybuje mezi 3,5 – 4 %.
Mohlo by vás zajímat
Lepší chuť, vyšší obsah tuku. Mléko z mlékomatu obsahuje přibližně 4 % tuku, tedy mnohem více než mléko z obchodu, kdy plnotučné mléko má 3,5 % tuku a polotučné zpravidla 1,5 % tuku. Když mléko z mlékomatu necháte doma několik hodin odstát, utvoří se vám hustá „čepička smetany“. Díky vyššímu obsahu tuku mléko také lépe chutná.
Cena. Cena se může pohybovat různě. V mlékomatu poblíž Beskyd jsem nakoupila litr mléka za 18 Kč. V supermarketu stojí litr čerstvého plnotučného mléka přibližně 36 Kč a litr trvanlivého (tzv. krabicového) mléka 24 Kč. Díky kombinaci příznivé ceny a výborné chuti se mi stává jen výjimečně, že by před mlékomatem bylo prázdno. Vždy zde parkuje několik nedočkavých zákazníků. Navíc prodej mléka bývá často doplněn automatem na prodej jiných zemědělských výrobků, např. kysaného zelí. V tomto případě však nedoporučuji konzumovat oba výrobky zároveň.
Na co si dát pozor
To, že je mléko z automatu čerstvé a přírodní, je jeho velkou výhodou, ovšem zároveň také nevýhodou. Jelikož toto mléko neprochází žádnými technologickými úpravami, obsahuje velké množství živých mikroorganismů. (Vždyť přece pochází od krav a krávy žijí v chlévě a ten rozhodně není sterilní.) Může tedy obsahovat řadu pro člověka nebezpečných bakterií, např. Salmonella, Escherichia coli, Campylobacter jejuni, Listeria monocytogenes nebo Staphylococus aureus (tzv. zlatý stafylokok). Skrze mléko (typicky kozí či ovčí, ale také kravské) byl již také prokázán přenos boreliové infekce nebo virusu způsobujícího klíšťovou encefalitidu.
Pasterizace mléka
Řešení je však jednoduché. Mléko nekonzumujte syrové, ale převařte jej. V podstatě není nutné, aby přímo prošlo varem, stačí jej pasterizovat. Existuje několik druhů pasterizace, přičemž platí, že čím vyšší teplota, tím kratší doba. Rychlou je tzv. legislativní, mléko se zahřeje na 70 °C po dobu 15 sekund. K usmrcení patogenních bakterií se často aplikuje nižší teplota po delší čas, a to pasterizací při teplotě 63 °C po dobu 30 minut. Teploty však musí být dosaženo v celé potravině, nikoli jen např. na povrchu či na dně. V domácích podmínkách asi málokdo bude zkoumat teplotu mléka teploměrem a odměřovat dobu pasterizace. Pokud ovšem mléko necháte projít dlouhým varem (kromě toho, že rádo utíká z hrnce), snížíte jeho nutriční hodnotu.
Jsme méně imunní
Když jsem byla malá, kupovali jsem na horách mléko od jedné sousedky, která chovala krávy. Říkalo se, že nejlepší mléko je čerstvě nadojené, ještě teplé od krávy. Já ho měla ale raději vychlazené. Převařovalo se jen proto, aby déle vydrželo. Jak to, že lidé nic nechytli? Jedním z důvodů je prostý fakt, že nám obecně klesá imunita. Žijeme v relativně sterilním prostředí. Bakterie, které by našim prarodičům nevadily, by mnohé z nás dnes porazily. Občasný průjem po mléku se tehdy považoval za běžný jev málo zoceleného organismu, zatímco dnes víme, že může být projevem např. intolerance laktózy.
