Horké letní dny přímo nutí k tomu, abychom ochladili své tělo v chladné vodě. A to je právě výborný start pro otužování. Jeho první příznivé účinky se projevují přibližně již po měsíci. Proč je otužování považováno za tolik prospěšné? A jakých chyb se vyvarovat, abychom si místo zoceleného zdraví nepřivodili zdravotní problémy?
Blahodárné účinky na zdraví
Otužování, pokud je prováděno správně, nám může přinést celou řadu benefitů. Zejména posiluje imunitní systém, takže bychom se měli postupně stávat odolnější, a to nejen vůči běžnému nachlazení, ale také vůči vážným infekcím jako jsou chřipka, angína či covid. Posílení imunity se může také pomoci při problémech s alergiemi. Pomáhá nám lépe snášet výkyvy teplot, což je dáno mimo jiné posílením tzv. kardiovaskulárního systému, tedy srdce a cév. Jejich dobrá kondice přispívá např. ke snížení krevního tlaku a celkově ke snížení rizika infarktu.
Díky intenzivnějšímu prokrvení se dostává do kondice nejen naše kůže, ale také svaly a vnitřní orgány, takže někdy dochází rovněž k ústupu některých bolestí (např. po namožení, úrazu). Navíc se zrychluje metabolismus, což může zlepšit trávení. V neposlední řadě otužování působí blahodárně na psychiku, protože se vyplavují endorfiny (hormony štěstí) a adrenalin, který tělo nabuzuje k aktivitě. Proto se nám po otužovací lázni zlepší nálada a máme chuť se pustit do nějaké aktivity. A v neposlední řadě posiluje naši vůli a víru v sebe sama.
Studená sprcha není dobrý start
Je obecně vžité, že otužování se rovná studená sprcha. Toto je však špatně, alespoň z počátku. Příval chladné vody je pro naše tělo zhýčkané pohodlným životem šok. O tom ví své i paní Jana (35 let): „Rozhodla jsem se otužovat, abych byla zdravá. Večer jsem si pustila sprchu, nejdříve vlažnou a pak studenou. A to na celé tělo. Byla jsem na sebe hrdá, jak to zvládám. Čtvrtý den mě začalo urputně bolet v zádech a pátý den se mi zablokovala páteř. Týden jsem pak chodila jako kačer Donald a zobala Ibuprofen. O otužování už nechci ani slyšet.“ V tomto přápadě špatně zvolenou taktiku otužování odnesla záda, jindy se může jednat o nachlazení, v krajním případě o srdce.
Postupně, vytrvale, individuálně
Abychom nedopadli jako paní Jana, je potřeba nejdříve vystavovat chladnější (nikoli ledové!) vodě jen končetiny. Ty snášejí chlad lépe, navíc v porovnání se zády a hrudníkem znamenají jen malou plochu našeho těla. Plochu namáčeného těla zvětšujeme postupně a také postupně snižujeme teplotu vody. Další možností je omývání těla žínkou namočenou v chladné vodě. Zde patrně zvládnou její chladný dotek všechny části těla rychleji.
Pokud otužování z nějakého důvodu přerušíme, nelze zpravidla navázat tam, kde jsme přestali. Naše otužilecká kondice totiž poněkud opadne, takže se musíme o něco vrátit zpět.
Každý musí vzít v úvahu svůj individuální stav – zdraví, věk a nesnažit se vyrovnat za každou cenu druhým.
Co rozhodně nedělat
Mezi největší chyby, kterých se dopouštějí nezkušení začátečníci, patří polehávání ve vaně naplněné studenou vodou. Není to totiž stejné jako plavání ve studeném jezeře. Ve vaně se nezahřejete pohybem, takže tělo postupně jen prochladne a opět můžete skončit jako Jana. Pokud časem zvládnete pobyt nebo přímo plavání v ledové vodě, pak je velkou chybou zakončit jej horkou koupelí nebo sprchou. Hrozí totiž srdeční kolaps.
