
V pátek zemřela skutečně ikonická a velká herečka Jana Šulcová (†76). Kouzelná byla ve všech svých rolích a naprosto skvělá v soukromí. Kdo měl to štěstí, že ji poznal a prožil s ní pár chvil, přišel v ní o jedinečnou, inteligentní, vtipnou a moudrou bytost.
O velké slávě nikdy moc nesnila. Když si podala si přihlášku na DAMU, netušila jak zásadní a osudové rozhodnutí udělala. Právě na škole se seznámila se svým budoucím manželem. Mezi jejími spolužáky byli přitažliví herci jako například Viktor Preiss nebo Martin Štěpánek, ale Janu nejvíc zaujal Oldřich. Věřila, že je to pro ni ideální partner. Když si ho v roce 1969 brala za manžela, nepočítala s tím, že by jejich vztah mohl někdy skončit. A rozhodně ne tak bolestně jak skončil. Vedle Oldřicha se prý cítila jako nejšťastnější člověk na světě. Doufala, že je to vzájemné. Nebyl důvod pochybovat. „Měli jsme se strašně rádi a neměla jsem pocit, že by s léty ten vztah nějak ochaboval,“ vzpomínala. Přála si dokonce, jakkoliv to zní trochu morbidně, aby partner zemřel dřív než ona, aby ho uchránila bolesti z její smrti.
Sexsymbol sedmdesátek
Jana Šulcová se po škole velmi rychle stala jednou z našich nejobsazovanějších hereček a platila za sexsymbol své doby. Kariéra však pro ni hrála druhé housle, na první místo stavěla vždycky rodinu. A to i proto, že sama nepocházela ze zrovna idylického prostředí: tatínek její matku podváděl a ona mu to nikdy nedokázala odpustit. „Doma tehdy bylo dusno a já to moc nechápala. Částečně jsem si myslela, že za to můžu, že třeba moc zlobím,“ vzpomíná Jana Šulcová na smutné okamžiky z dětství, které se jí vryly do duše. Věřila, že její život se bude vyvíjet lépe. A vypadalo to tak. Byla krásná, dostávala zajímavé role, narodily se jí dvě krásné dcery a žila s vtipným a charismatickým mužem, kterého si vysnila.
Zlomový okamžik
V roce 1983 byli Jana s Oldřichem a Oldřichův bratr Vladimír (+43) s partnerkou na dovolené na italském ostrově Elba. Ve chvíli, kdy Vladimír připravoval pro přenosný vařič plynovou bombu, vzňala se mu v rukou. Hořící muž ještě duchapřítomně doběhl k moři a uhasil na sobě oheň ve vlnách. Jeho zranění ale byla bohužel už příliš těžká. Letecká záchranka převezla Janina švagra do italské nemocnice, kde bojoval o život více než dva týdny, ale lékařům se ho zachránit nepodařilo. Tento příšerný zážitek byl začátkem konce manželství, protože Oldřich si rány z bratrovy smrti začal léčit v náručích jiných žen.
Byla známější než on
Jako pohledná žena dostávala samozřejmě Jana spoustu dopisů od ctitelů. Protože byla věrná a nepotřebovala si nic dokazovat, většinu těch vyznání nebo nabídek prý ani neotevřela. Nutno přiznat, že během manželství s Oldřichem byla Jana více obsazovanou herečkou než její muž. Byla dokonce pozvaná na televizní festival do Monte Carla a jeden film natáčela dokonce až v Indii. Excelovala v super úspěšné komedii století S tebou mě baví svět, která se natáčela přímo v jejich vile. S postupem času ale přišla na to, že Oldřich jí není úplně věrný, ale občasné zálety mu tiše trpěla.
Drobné nevěry tolerovala
Zachování manželství pro ni bylo důležitější. „Od dětství jsem si nepřála nic jiného než mít domov a rodinu, aby si někdo, kdo by koukal přes plot zahrady, řekl: Tihle lidé drží pohromadě,“ přiznala proč nebouchla do stolu. Možná také Šulcová vydržela být tak dlouho nad věcí i proto, že i ona měla „máslo na hlavě“. K nevěře s ní, se ještě v době trvání jejího manželství s Víznerem, přiznal její kolega z historického filmu Oldřich a Božena. Byl jím Ladislav Frej. Jana tam měla i nahou scénu, možná to zamotalo ženatému Ladislavovi hlavu. Označil ji za „krásku, hrdě dominující širokému okolí“, o kterou soupeřil i s dalšími kolegy. Románek ale pak kvůli své ženě Věře Galatíkové ukončil, což prý Jana nesla velice těžce.
Rodinu navždy opustil tatínek
Když se ale Oldřich zamiloval do herecké kolegyně Evelyny Steimarové, byla to ta poslední kapka. Láska ke kolegyni byla silnější než všechno, co Oldřicha pojilo s rodinou a Jana tomu nemohla nijak zabránit. „V roce 1988 se Olda zamiloval do jedné kolegyně, a to tak, že chtěl odejít. To, že se zamiloval, bych pochopila. Ale ten skandál, co z toho byl! Já jsem to nedokázala a nemohla odpustit. A v tomhle se cítím vinná, protože jsem to měla spláchnout. Jenže nemohla jsem. Pro mě to bylo také ponížení, že jsem to nemohla odpustit,“ prozradila herečka. Těžko říct, jestli by býval pomohl humorný pokus o řešení, který Janu tehdy kupodivu napadl. Chtěla nechat v novinách otisknout inzerát. V něm by bylo trochu cynicky napsáno, že rodinu 12. září 1988 „navždy opustil drahý tatínek a manžel“. Herečka k tomu ale nenašla odvahu a pak toho litovala.
Léčil si svůj neúspěch?
V době rozvodu Víznera se Šulcovou, napřed nikdo nevěřil, že by nijak sexuálně přitažlivý herec opustil kvůli jiné ženě takovou krasavici, jakou je Jana, zejména v době, kdy byla Šulcová na vrcholu slávy, úspěšnější než nevěrník. I to bohužel mohlo v jejich rozchodu hrát významnou roli. Málokterý muž unese, když je jeho žena úspěšnější a slavnější než on. Pro Janu ale prý byla rodina důležitější než kariéra. Na rodině si zakládala a o to větší deprese měla, když se jí rozpadla. Na krku jí zůstaly dvě dospívající holky, bylo jí čtyřicet a muž, s nímž chtěla strávit celý život, si řešil krizi středního věku v jiné posteli.
Klesla až na dno
Dalších deset let patřilo v životě Jany Šulcové k těm nejhorším! Jako opuštěná žena si přestala věřit. Trpěla pocitem, že se jí ostatní budou posmívat, proto ani nejezdila městskou dopravou. K tomu všemu nastoupil obvyklý „lék“ na podobné stavy: antidepresíva a alkohol. Prášky zapíjela vínem. Skončila v divadelním angažmá, věděla, že by na to v krizi a se závislostí na alkoholu neměla. Nebýt jejích dvou dcer, možná by to bývalo znamenalo úplný konec. Většinu své energie obětovala na to, aby před nimi předstírala, že se vlastně nic tak hrozného neděje. „Devadesát procent veškeré energie mě stálo přetvařování se před dětmi, aby nepoznaly, jak trpím“, vzpomíná herečka. Ony ale dobře věděly, jak na tom jejich matka je. Jana chodila k psychoanalytikovi, ale moc to nezabíralo. Bylo to období pekla. „Tehdy zaťukal na dveře ďábel, který se jmenuje alkohol. Nemohla jsem spát, každých dvacet minut jsem se v noci budila. V neděli ve čtyři hodiny ráno jsem šla nakupovat do samoobsluhy. Neměla jsem vůbec pojem o čase. Zaplať pánbůh mi nikdo nepodal heroin. Já bych si ho vzala! A to by byla konečná. Udělala bych všechno,“ popisuje nejhorší období svého života. Jana Šulcová se od mužů sice úplně nedistancovala, ale dalšího partnera už si nepořídila. Přiznala, že po rozvodu měla milence, ale ti by prý ani na mučidlech nepřiznali, že s ní něco měli. V posledních letech žila spokojeně sama a užívala si dcer i vnoučat a své práce v Divadelní společnosti Háta, kde často hrála..